Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 2326/10 ECLI:CZ:US:2010:4.US.2326.10.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as time-barred and clearly unfounded regarding bankruptcy proceedings.

Numero d'incarto IV.ÚS 2326/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the bankruptcy administrator of SKYWALKER s.r.o. The applicant argued that the Supreme Court's refusal to allow an appeal against a dismissal of the proceedings was unconstitutional, while also claiming the lower courts erred in awarding litigation costs. The Court rejected the complaint on two grounds: it was filed after the statutory 60-day deadline, and the Supreme Court's decision was properly reasoned and did not violate fundamental rights. Consequently, the Court found the complaint clearly unfounded and inadmissible due to the procedural time bar.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is inadmissible if filed after the prescribed time limit or if the challenged decision is clearly unfounded and properly reasoned.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint time bar bankruptcy proceedings litigation costs clearly unfounded Supreme Court fundamental rights

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb.
Důvodem k odmítnutí návrhu je také zjištění, že byl podan po lhůtě k tomu stanovené [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 229 odst. 1 písm. d) občanského soudního řádu
vyslovil přesvědčení, že v souladu s § 229 odst. 1 písm. d) občanského soudního řádu lze žalobou pro zmatečnost napadnout jakékoliv rozhodnutí soudu - tedy i o zastavení řízení a nikoliv pouze rozhodnutí meritorní.
čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 13. října 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele JUDr. Martina Litvana, LL.M., advokáta, jako správce konkursní podstaty úpadce SKYWALKER s. r. o. se sídlem Praha 1, Revoluční 1080/2, IČ 25780590, zastoupeného Mgr. Ing. Vladimírem Mrázem, advokátem se sídlem v Praze 1, Konviktská 12, o ústavní stížnosti proti usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 3. 2010 č. j. 21 Cdo 4887/2008-68, Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 5. 2008 č. j. 11 Cmo 70/2008-45 a č. j. 11 Cmo 79/2008-42 a Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2008 č. j. 1 Cm 48/2007-28, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že Nejvyšší soud odmítl dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 5. 2008, kterým bylo odmítnuto odvolání, podané proti výroku soudu I. stupně, zamítající návrh na přerušení řízení i žalobu pro zmatečnost, brojící proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2007 a ukládající mu povinnost k náhradě nákladů řízení žalované. Nejvyšší soud odůvodnil své usnesení tím, že rozhodnutí o zastavení řízení je rozhodnutím nemeritorním a tedy dovolání není proti němu přípustné. S poukazem na stanovisko Ústavního soudu vyjádřené ve věci

sp. zn. III. ÚS 249/06

vyslovil přesvědčení, že v souladu s § 229 odst. 1 písm. d) občanského soudního řádu lze žalobou pro zmatečnost napadnout jakékoliv rozhodnutí soudu - tedy i o zastavení řízení a nikoliv pouze rozhodnutí meritorní. Dále vznesl námitky proti rozhodnutím o nákladech řízení, když dle jeho přesvědčení se žalovaná podílela na vyvedení majetku z majetkové podstaty úpadce krátce před prohlášením konkursu a ke zpětvzetí žaloby došlo z důvodu prodeje pohledávky vůči ní v průběhu konkursního řízení a tedy nikoliv zaviněním žalobce v původním řízení.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí návrhu je také zjištění, že byl podan po lhůtě k tomu stanovené [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud projednal dovolání podle ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2009, a opodstatněně je v celém rozsahu odmítl, když v odůvodnění svého rozhodnutí obsáhle vyložil důvody, pro něž byla zjištěna jeho nepřípustnost. Pokud jde o námitky stěžovatele vztahující se k postupu soudů ve věci jeho žaloby pro zmatečnost, nutno dodat, že výklad ustanovení § 229 občanského soudního řádu a hodnocení samotného rozhodnutí, kterým bylo řízení o označené žalobě zastaveno, učinil dovolací soud v souladu se svou judikaturou, jakož i s usnesením Ústavního soudu ve věci

sp. zn. III. ÚS 249/06

, kterého se stěžovatel v návrhu dovolává. Vzhledem k vyčerpávajícímu odůvodnění usnesení dovolacího soudu lze v dalším na ně odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh směřující proti usnesení Nejvyššího soudu odmítnut jako zjevně neopodstatněný, návrh napadající usnesení soudu I. a II. stupně pak jako podaný po lhůtě k tomu stanovené, když rozhodnutí o odmítnutí dovolání nelze považovat za učiněné z důvodů závisejících na uvážení soudu [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) a § 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. října 2010

Michaela Židlická

předsedkyně senátu Ústavního soudu