Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 2718/10 ECLI:CZ:US:2010:3.US.2718.10.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed because Supreme Court decision was not final and all remedies not exhausted.

Numero d'incarto III.ÚS 2718/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by BJA Czech, s. r. o., against a Supreme Court decision. The Supreme Court had previously annulled a lower court ruling and remanded the case for further proceedings, meaning the matter was not yet finally concluded. The Court held that since the case remained pending, the applicant had not exhausted all available legal remedies required by law. Consequently, the complaint was inadmissible under the principle of subsidiarity, and the Constitutional Court could not intervene at this stage.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; § 72 odst. 3 a 4 zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural remedies provided by law, unless the case is already finally concluded.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies subsidiarity principle constitutional complaint finality of judgment procedural prerequisites remand proceedings inadmissibility

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb.
182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.
Byla proto bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 7. října 2010 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení o ústavní stížnosti stěžovatele BJA Czech, s. r. o. se sídlem v Praze 1, Hybernská 1009/24, zastoupené Mgr. Lukášem Trojanem, advokátem se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, proti výroku II. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 5280/2009 ze dne 22. 6. 2010, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se svou ústavní stížností z důvodů podrobně v ní rozvedených domáhá zrušení výroku II. v záhlaví označeného rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž byla zrušena část usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 Cmo 21/2009 ze dne 30. 9. 2009 a v tomto rozsahu vrácena jmenovanému soudu k dalšímu řízení.

Předtím, než se začne zabývat opodstatněností ústavní stížnosti, musí Ústavní soud zkoumat, zda podaný návrh splňuje formální předpoklady jeho věcného projednání a zkoumá tak mimo jiné i jeho přípustnost.

Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V tomto ustanovení má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci (viz např. nález ve věci

sp. zn. III. ÚS 117/2000

, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 19, č. 111).

Jak patrno ze shora uvedeného, ústavní stížnost směřuje proti zrušujícímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž byla věc vrácena vrchnímu soudu k dalšímu řízení. Věc stěžovatele tak dosud není pravomocně ukončena a za tohoto stavu třeba učinit závěr, že nebyly dosud vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), a ústavní stížnost je tak nepřípustná. Byla proto bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. října 2010

Pavel Holländer

soudce zpravodaj