Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 2710/10 ECLI:CZ:US:2010:3.US.2710.10.1 Generato dall'IA

Constitutional Court suspends execution of Supreme Court's extradition order pending its constitutional complaint ruling.

Numero d'incarto III.ÚS 2710/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Accolto (Allowed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court suspended the execution of the Supreme Court's order permitting the extradition of a Ukrainian citizen to Georgia. The applicant argued that extradition violated fundamental rights and due process, claiming the Supreme Court failed to find grounds for inadmissibility under criminal procedure law. The Court ruled that suspending execution was necessary to prevent disproportionate harm before the constitutional complaint could be fully adjudicated.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The execution of a lower court decision may be suspended upon filing a constitutional complaint if the applicant demonstrates that immediate enforcement would cause disproportionately greater harm than the delay.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint suspension of execution extradition order fundamental rights proportionality principle Ukrainian citizen Georgia extradition

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Podle § 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se odkládá vykonatelnost usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7.
§ 149 odst. 1 písm. a) trestního řádu
Napadeným rozhodnutím zrušil Vrchní soud v Praze podle § 149 odst. 1 písm. a) trestního řádu usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28.
§ 397 odst. 1 trestního řádu
Nt 423/2010-363 a rozhodl podle § 397 odst. 1 trestního řádu, že vydání stěžovatele, občana Ukrajiny, k trestnímu stíhání do Gruzie pro blíže specifikované trestné činy je přípustné.
§ 393 písm. k) trestního řádu
Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas s právním závěrem Vrchního soudu v Praze, že nebyl dán důvod nepřípustnosti vydání stěžovatele podle § 393 písm. k) trestního řádu.
čl. 2 odst. 2 Listiny
čl. 36 odst. 1 Listiny
čl. 38 odst. 2 Listiny
čl. 40 odst. 2 Listiny
2 a čl. 40 odst. 2 Listiny a čl.
čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
2 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Jiřího Muchy a Pavla Rychetského (soudce zpravodaj) mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ve věci ústavní stížnosti stěžovatele G. K., zastoupeného JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 60, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. září 2010 sp. zn. 14 To 17/2010 takto:

Podle § 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se odkládá vykonatelnost usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. září 2010 sp. zn. 14 To 17/2010 do pravomocného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.

Odůvodnění:

Napadeným rozhodnutím zrušil Vrchní soud v Praze podle § 149 odst. 1 písm. a) trestního řádu usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. července 2010 č. j. Nt 423/2010-363 a rozhodl podle § 397 odst. 1 trestního řádu, že vydání stěžovatele, občana Ukrajiny, k trestnímu stíhání do Gruzie pro blíže specifikované trestné činy je přípustné.

Stěžovatel se včas podanou ústavní stížností domáhá zrušení napadeného rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení jeho základních práv podle čl. 2 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 a čl. 40 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). S ústavní stížností navrhl stěžovatel odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí podle § 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas s právním závěrem Vrchního soudu v Praze, že nebyl dán důvod nepřípustnosti vydání stěžovatele podle § 393 písm. k) trestního řádu. Podle uvedeného ustanovení je vydání osoby do cizího státu nepřípustné, pokud je důvodná obava, že by trestní řízení v dožadujícím státě neodpovídalo zásadám čl. 3 a 6 Úmluvy, anebo trest odnětí svobody uložený nebo předpokládaný v dožadujícím státě by nebyl vykonán v souladu s požadavky čl. 3 této Úmluvy. Současně stěžovatel namítal nemožnost vyjádřit se k provedenému důkazu v řízení o stížnosti, jakož i porušení zásady presumpce neviny.

Napadené rozhodnutí může v daném případě vést k fyzickému vydání stěžovatele do Gruzie, přičemž k tomuto kroku, který je nezvratný, může dojít v krátké době, a to ještě dříve, než Ústavní soud rozhodne o předmětné ústavní stížnosti. Odložení vykonatelnosti přitom není v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jeho neprodlený výkon by znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

Protože v dané věci byly splněny podmínky podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, rozhodl Ústavní soud na základě uvedených skutečností o odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. září 2010

Jan Musil v. r.

předseda senátu