Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 2575/10 ECLI:CZ:US:2010:4.US.2575.10.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as clearly unfounded regarding procedural rights in a minor debt case.

Numero d'incarto IV.ÚS 2575/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by LIMAL (CZ) s.r.o. against a district court ruling in a minor debt dispute. The complainant argued that the court violated her right to a fair process by unreasonably denying cost reimbursement and ignoring her lawyer's request for a hearing postponement. The court rejected these claims, stating that the lower court's decision was not arbitrary and that bypassing the statutory exclusion of appeal in minor cases via a constitutional complaint was inadmissible.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court must reject a constitutional complaint as clearly unfounded if the lower court's decision is adequately reasoned, does not show arbitrariness, and the case does not involve a significant question of interpretation or application of fundamental human rights.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint clearly unfounded fair trial rights minor case appeal arbitrary decision cost reimbursement procedural rights

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu)
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
§ 202 odst. 2 o. s. ř.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické o ústavní stížnosti stěžovatelky LIMAL (CZ) s.r.o., se sídlem Praha 7, Osadní 324/12a, IČ: 275 99 248, zastoupené Mgr. Antonínem Menzelem, advokátem se sídlem České Budějovice, J. Š. Baara 1625/11, proti rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 22. června 2010 č. j. 18 C 359/2010-28, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 3. září 2010, domáhala podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že napadeným rozhodnutím bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Z obsahu ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí se zjišťuje, že žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci dne 27. dubna 2010 se stěžovatelka domáhala zaplacení částky 191,- Kč s přísl. po žalovaném M. G. (dále jen "žalovaný") z důvodu, že stěžovatelka na základě objednávky žalovaného mu dodala mobilní telefon Samsung C3050 Black, který žalovaný bezdůvodně odmítl převzít a stěžovatelce tak vznikly náklady za balné ve výši 32,- Kč, poštovné 72,- Kč, opětovné uskladnění 63,- Kč a náklady na poštovné stran výzvy k zaplacení uvedených nákladů ve výši 26,- Kč ze dne 11. ledna 2010. Žalovaný výši dluhu nepopíral a doložil, že dne 16. června 2010 stěžovatelce částku 191,- Kč zaplatil. Soud proto napadeným rozhodnutím návrh stěžovatelky na uložení povinnosti k zaplacení částky 191,- Kč žalovanému zamítl (výrok I.), uložil povinnost žalovanému zaplatit stěžovatelce požadovaný roční úrok z prodlení z částky 191,- Kč (výrok II.) a rozhodl, že žalovanému se náhrada nákladů nepřiznává (výrok III.).

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítala, že napadeným rozhodnutím došlo k nepřípustnému výkladu ustanovení § 142 o. s. ř., neboť nalézací soud zcela nepřezkoumatelným a nezákonným způsobem rozhodl o náhradě nákladů předmětného řízení. Dále stěžovatelka namítala že jí bylo upřeno právo na spravedlivý proces, když nalézací soud, přes řádně doručenou omluvu a žádost o odročení jednání právního zástupce stěžovatelky ve věci rozhodl, aniž by procesním stranám umožnil uplatnit všechna jejich zákonná procesní práva.

Ústavní soud má za to, že ústavní stížnost je třeba jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnout z následujících důvodů.

Ústavní soud připomíná, že jeho pravomoc ověřovat aplikaci a interpretaci zákona obecnými soudy je omezená, a že zejména není jeho úlohou tyto soudy nahrazovat; jeho rolí je především posoudit, zda rozhodnutí soudů nebyla svévolná nebo jinak zjevně neodůvodněná, což v případě stěžovatelky ze shromážděných podkladů nezjistil. Nalézací soud v napadeném rozhodnutí uvedl dostatečně jasně základní důvody, z nichž vycházel, a v jeho závěrech Ústavní soud neshledal žádný náznak svévole.

Lze také připomenout, že vyloučil-li zákonodárce odvolací přezkum v bagatelních věcech (v rozsahu dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.), je zásadně nepřijatelné obcházet tuto zákonnou výluku přípustnosti odvolání cestou ústavní stížnosti, nejedná-li se v konkrétním případě o věc zakládající důležitou otázku výkladu či aplikace základních lidských práv, což v projednávaném případě Ústavní soud neshledal.

Na základě uvedených skutečností se Ústavní soud dále již nezabýval tvrzením stěžovatelky o porušení namítaných práv a z vyložených důvodů ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu)

V Brně dne 14. září 2010

Miloslav Výborný v.r.

předseda IV. senátu Ústavního soudu