Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding court fee exemption denial based on company assets versus liabilities.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Darren s.r.o. against lower court decisions denying a court fee exemption. The company argued that its financial situation objectively prevented payment, citing significant liabilities despite substantial assets, while the courts assessed total economic capacity. The court ruled the complaint was clearly unfounded because lower courts correctly applied the law by considering overall financial circumstances rather than just liquid cash.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.; Constitutional complaints are rejected as clearly unfounded when lower courts have properly applied statutory provisions regarding court fee exemptions based on the applicant's overall financial situation.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky: Darren s. r. o., se sídlem Opatovice nad Labem, U Elektrárny 306, zastoupené JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Velké náměstí 135/19, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 4. 2010, čj. 21 Co 588/2009 - 313, a usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 23. 9. 2009, čj. 9 C 85/2008 - 294, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností stěžovatelka navrhla zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů, neboť má za to, že jimi došlo k zásahu do jejích základních práv podle čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 4 Ústavy ČR.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti zrekapitulovala průběh řízení před obecnými soudy a uvedla, že v řízení před Okresním soudem v Hradci Králové se domáhá, jako žalobkyně, zaplacení žalovaných částek v souvislosti s protiprávním jednáním, ke kterému došlo v rámci konkursního řízení na majetek úpadce Vitka Brněnec a. s. Vzhledem k tomu, že se v důsledku jednání žalovaných dostala do nepříznivé finanční situace a její majetkové poměry jí nedovolují zaplatit soudní poplatek, podala návrh na osvobození soudních poplatků.
Usnesením ze dne 23. 9. 2009 Okresní soud v Hradci Králové zamítl návrh stěžovatelky na osvobození od soudních poplatků. Rozhodl tak poté, co při zjišťování poměrů stěžovatelky dovodil, že má prostředky v řádu desítek milionů korun, hodnota jejích zásob přesahuje 25.000.000,- Kč a její nerozdělený zisk z minulých let se přibližuje částce 10.000.000,- Kč. Výše soudního poplatku ve věci stěžovatelky činí 1.000.000,- Kč. Vzhledem k takto zjištěným poměrům stěžovatelky okresní soud neshledal, že by její hospodářská situace objektivně znemožňovala zaplatit soudní poplatek ve stanovené, ačkoli značné výši. K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Hradci Králové usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatelky s rozhodnutími obecných soudů o jejím návrhu o osvobození od soudních poplatků. Stěžovatelka tvrdí, že její majetkové poměry jí objektivně nedovolují zaplatit soudní poplatek a poukázala na to, že vedle aktiv má i řadu závazků, které musí splácet (úvěry, mzdy zaměstnancům apod.). Podle jejího názoru soudy obou stupňů při rozhodování o jejím návrhu přihlížely pouze k aktivu společnosti, zatímco zcela pominuly pasiva a důvody, které jí brání soudní poplatek v požadované výši zaplatit.
Na základě přezkoumání ústavní stížnosti a napadených usnesení Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Soudy obou stupňů se věcí stěžovatelky podrobně zabývaly a po zjištění jejích poměrů aplikovaly příslušná zákonná ustanovení. Odvolací soud se vypořádal se všemi jejími námitkami, které zopakovala i v ústavní stížnosti. K jejím námitkám odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí mimo jiné uvedl, že hledisko, zda má stěžovatelka aktuálně volné peněžní prostředky k zaplacení soudního poplatku, nemůže být jediným hlediskem. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele. Nadto v odůvodnění svého usnesení stěžovatelku upozornil na možnost požádat o stanovení delší lhůty k zaplacení soudního poplatku ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.
Usnesení soudů obou stupňů jsou řádně, ústavně konformním způsobem odůvodněna, vyplývá z nich, jakými úvahami se při svém rozhodování řídily. Napadená rozhodnutí nelze označit jako svévolná, protože jsou výrazem nezávislého soudního rozhodování, které nevybočilo z mezí ústavnosti. Ústavní stížnost představuje jen nesouhlas stěžovatelky s rozhodnutími obecných soudů. Ústavní soud ve zkoumané věci neshledal nic, co by ji posouvalo do ústavně právní roviny.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Proto, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. září 2010
Vojen Güttler, v. r.
předseda I. senátu Ústavního soudu