Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 2438/10 ECLI:CZ:US:2010:4.US.2438.10.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as obviously unfounded regarding civil procedure application.

Numero d'incarto IV.ÚS 2438/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against a Supreme Court decision. The applicant argued that the Supreme Court incorrectly applied civil procedure law and misclassified the case as a commercial matter. The Court found no violation of fundamental rights because the Supreme Court's application of the relevant civil procedure provisions was substantiated and lawful.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is rejected as obviously unfounded if the Constitutional Court finds no violation of fundamental rights or freedoms guaranteed by the constitutional order in the contested decision.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint rejection obviously unfounded civil procedure application fundamental rights violation commercial matter classification

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označeného usnesení s tím, že dle jejího přesvědčení rozhodnutím Nejvyššího soudu byla porušena práva, jež jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl.
čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
§ 237 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu
Podle ní měl soud postupovat podle § 237 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 14. září 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera ve věci navrhovatelky I. Š., zastoupené Mgr. Radimem Dostálem, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Palackého 168, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 5. 2010 č. j. 32 Cdo 1740/2010-522, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označeného usnesení s tím, že dle jejího přesvědčení rozhodnutím Nejvyššího soudu byla porušena práva, jež jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedla, že zásah do svých práv shledává v extenzivním a ústavně nekonformním způsobu aplikace čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2009. Podle ní měl soud postupovat podle § 237 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009. Dále poukázala na to, že za nesprávné považuje označení sporu jako "obchodní věc" i když ona sama není podnikatelka. Konečně za nesprávný označila i postup dovolacího soudu - ten nejednal v souladu s § 43 odst. 1 občanského soudního řádu a její zástupkyni nevyzval k odstranění vad návrhu.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud s poukazem na obsah § 237 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu, na svou judikaturu, na zjištění, že v předmětné věci se žalobce domáhal po žalované (nyní stěžovatelce) zaplacení dluhu ve výši 72.587,- Kč ze smlouvy o úvěru, uzavřené podle § 497 obchodního zákoníku, o odmítnutí dovolání pro jeho nepřípustnost rozhodl dne 26. 5. 2010 opodstatněně, v souladu se zněním citovaného ustanovení občanského soudního řádu, účinného od 1. 7. 2009. Na odůvodnění tohoto rozhodnutí, jež obsahuje i výklad § 240, § 241 a § 241b odst. 3 občanského soudního řádu, vztahujících se ke lhůtě podání a náležitostem dovolání, lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. září 2010

Michaela Židlická

předsedkyně senátu Ústavního soudu