Constitutional Court dismisses appeal due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirements.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by V. P. against a municipal court decision. The applicant failed to appear with a mandatory lawyer, despite prior warnings and evidence of an appointed lawyer who never submitted the required documents. The court dismissed the appeal as procedurally inadmissible because the applicant ignored repeated instructions to comply with representation rules.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to be represented by a lawyer as required by law, even if prior warnings were given.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele V. P., proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 62 Co 221/2010-100 ze dne 13. 5. 2010, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností došlé Ústavnímu soudu dne 23. 7. 2010 domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Městského soudu v Praze.
Dříve, než může Ústavní soud přikročit k věcnému přezkumu napadeného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti a předpoklady požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Stěžovatel však zastoupen advokátem není.
Stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnou vadou, tj. neexistencí povinného zastoupení advokátem. Na tento nedostatek byl opakovaně upozorňován s poučením, že jeho neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí ústavní stížnosti (srov. např.
sp. zn. II. ÚS 2326/09
,
sp. zn. III. ÚS 1117/09
a další).
Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
V této souvislosti rovněž nelze přehlédnout, že stěžovatel jako přílohu k právě projednávané ústavní stížnosti přiložil rozhodnutí o určení advokáta ve smyslu § 18 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ze dne 2. 7. 2010 a dne 29. 8. 2010 přijal Ústavní soud e-mail, ve kterém stěžovatel Ústavní soud ujišťuje, že ústavní stížnost bude "počátkem příštího týdne" doplněna. K tomu však až do dnešního dne, tj. do 15. 9. 2010, nedošlo.
Proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. září 2010
Vojen Güttler v. r.
soudce zpravodaj