Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 2061/10 ECLI:CZ:US:2010:3.US.2061.10.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed because the complainant was not a party to the underlying civil proceedings.

Numero d'incarto III.ÚS 2061/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by MOIRA CZ, a.s., against civil judgments. The complainant argued that the decisions violated fundamental rights, but the court found she lacked active standing. Since she was not a party to the proceedings where the judgments were issued, the court held she could not claim her rights were infringed.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu; Ústavní stížnost není projednatelná, pokud stěžovatel není účastníkem řízení, proti kterému byla podána.

Parole chiave

Generato dall'IA
active standing constitutional complaint party to proceedings civil litigation fundamental rights legal personality corporate complaint

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 38 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod
1, čl. 38 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny") a čl.
čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluvy") - zrušil v záhlaví označená rozhodnutí, vydané v občanskoprávním sporu.
§ 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti společnosti MOIRA CZ, a.s., sídlem Praha 4, Antala Staška 114/20, zastoupené JUDr. Lenkou Skřivánkovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Kamenická 1, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2007, sp. zn. 54 Co 257/2006 a proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4290/2007, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud - pro porušení čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluvy") - zrušil v záhlaví označená rozhodnutí, vydané v občanskoprávním sporu.

Ústavní stížnost stěžovatelky není projednatelná, neboť k ní není aktivně legitimována.

Z ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu se podává, že ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Účastníkem řízení, v němž byly vydány ústavní stížností napadené rozsudky obecných soudů, však stěžovatelka zjevně nebyla; jakožto žalovaný, jemuž byla uložena povinnost k peněžnímu plnění, v něm vystupoval - podle ku stížnosti připojených rozhodnutí - M. V., tedy osoba od stěžovatelky odlišná, a na tom ničeho nemění, že jmenovaný podle obsahu plné moci pro zástupce stěžovatelky je členem jejího představenstva (akciové společnosti).

Jestliže stěžovatelka podala ústavní stížnost proti soudním rozhodnutím vydaným v řízení, jejichž účastníkem nebyla a proti níž jejich výroky nesměřují, pak je očividné, že nemohla být jimi nikterak porušena její jakákoli práva, tím méně základní, jež mohou mít vztah ke stěžovatelkou dovolávaným článkům Listiny a Úmluvy. Předpoklad relevance poměru v řízení před obecnými soudy žalovaného M. V. ku stěžovatelce (coby člena jejího představenstva), z níž zřejmě ústavní stížnost vychází, obstát nemůže, a to evidentně.

Ústavní stížnost byla tedy podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou, a jako takovou ji Ústavní soud podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu soudcem zpravodajem odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. srpna 2010

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj