Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 1947/10 ECLI:CZ:US:2010:1.US.1947.10.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation formalities.

Numero d'incarto I.ÚS 1947/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint for failing to satisfy formal requirements under the Constitutional Court Act. Although the applicant was previously instructed by the Bar Association to use a lawyer, the complaint was not drafted by the appointed counsel, who could only act on specific instructions. The Court rejected the submission because the applicant repeatedly refused to comply with the mandatory rule requiring lawyer representation.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Law č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if it does not comply with formal requirements, specifically the mandatory representation by a lawyer, which the applicant must follow despite prior warnings.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint admissibility mandatory lawyer representation formal requirements compliance Constitutional Court Act procedural dismissal

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court
Law No. 85/1996 Coll. on the legal profession

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 8. 7. 2010 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, jež nesplňovala základní formální náležitosti na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), kladené. Stěžovatel, jenž byl ze strany Ústavního soudu poučen o formálních náležitostech kladených na ústavní stížnosti již mnohokrát, se tentokráte na Ústavní soud obrátil poté, co mu byl Českou advokátní komorou určen podle § 18 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, advokát (a to k tomu, aby posoudil přípustnost a důvodnost ústavní stížnosti).

Ze sdělení advokátky Mgr. H. M. doručeného Ústavnímu soudu dne 12. 7. 2010, jakož i z ústavní stížnosti samé, však plyne, že tato nebyla jmenovanou advokátkou sepsána, neboť stěžovatel zastává názor, že zákonnou podmínkou zahájení řízení o ústavní stížnosti není sepis ústavní stížnosti advokátem. Mgr. H. M. je proto stěžovatelem zmocněna zastupovat stěžovatele v řízení před Ústavním soudem, ale pouze toliko v intencích jeho přesných instrukcí.

Za této procesní situace byl Ústavní soud nucen stěžovatelovo podání podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout. Stěžovateli bylo totiž minimálně v rámci odůvodnění usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 3. 2010,

sp. zn. IV. ÚS 177/10

, dostatečně vysvětleno, jaký smysl má povinné zastoupení stěžovatele advokátem před Ústavním soudem. Stěžovatel to však evidentně a opětovně odmítá respektovat.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. srpna 2010

Vojen Guttler v. r.

soudce zpravodaj