Constitutional Court dismisses appeal due to late filing exceeding the 60-day statutory deadline.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by M. Š. against administrative court rulings. The applicant submitted the complaint on April 14, 2010, which was one day past the strict 60-day deadline calculated from the service date of the final administrative decision. The court ruled that the start of the limitation period is determined solely by the service of the judgment to the legal representative, not by when the applicant received a copy.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 42 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., o soudním řízení správním: A constitutional complaint is inadmissible if filed after the 60-day period from service of the final decision, regardless of when the applicant received a copy.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 2. srpna 2010 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele M. Š., zastoupeného Mgr. Milanem Plíškem, advokátem se sídlem Velké náměstí 135/19, Hradec Králové, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 57/2009-488 ze dne 29. 12. 2009 a usnesení Městského soudu v Praze č. j. 10 Ca 163/2008-246 ze dne 15. 1. 2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 14. 4. 2010 obdržel Ústavní soud návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů.
Dříve než mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí, byl povinen zkoumat, zda byla ústavní stížnost podána včas, zda byla přípustná a zda splňovala i další obsahové a formální náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu.
Dle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Ze sdělení Městského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2010 Ústavní soud zjistil, že rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 57/2009-488 ze dne 29. 12. 2009 byl právnímu zástupci stěžovatele doručen dne 10. 2. 2010, posledním dnem lhůty k podání ústavní stížnosti tak bylo pondělí 12. 4. 2010. Z výše uvedeného vyplývá, že zaslal-li stěžovatel svou ústavní stížnost Ústavnímu soudu až dne 14. 4. 2010, učinil tak opožděně a Ústavnímu soudu nezbylo než jeho návrh odmítnout dle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu. Z obsahu ústavní stížnosti a z jejích příloh bylo dovoditelné, že stěžovatel zřejmě odvozoval počátek běhu lhůty pro podání ústavní stížnosti ode dne, kdy od svého právního zástupce převzal kopii rozsudku Nejvyššího správního soudu, nicméně s ohledem na znění § 42 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., o soudním řízení správním, ve znění pozdějších předpisů, byl v této souvislosti rozhodný toliko okamžik doručení rozsudku právnímu zástupci.
Ústavní soud pro úplnost podotýká, že lhůta, kterou stěžovateli stanovil a kterou následně na jeho žádost prodloužil do 30. 6. 2010, se týkala pouze odstranění vady podání, spočívající v absenci právního zastoupení. Nejednalo se o prodloužení lhůty k podání ústavní stížnosti jako takové. Takovou kompetencí ostatně soudce zpravodaj dle ustálené judikatury Ústavního soudu ani nedisponuje.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. srpna 2010
Michaela Židlická, v. r.
soudce zpravodaj