Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 1932/10 ECLI:CZ:US:2010:4.US.1932.10.1 Generato dall'IA

Concurrent constitutional complaint and appeal dismissed as premature due to exhaustion of remedies rule.

Numero d'incarto IV.ÚS 1932/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court dismissed the Constitutional Complaint filed by the Olomouc Region against a regional court judgment. The applicant simultaneously filed an appeal to the Supreme Court, arguing the lower court violated constitutional rights. The Court ruled that filing both remedies concurrently violates the exhaustion of remedies requirement and risks contradictory rulings, rendering the complaint inadmissible.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Zákon o Ústavním soudu § 75 odst. 1; § 72 odst. 3, 4: The Constitutional Complaint is inadmissible if filed before exhausting all other legal remedies, as the principle of subsidiarity requires waiting until ordinary courts can no longer correct the alleged unconstitutional state.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies subsidiarity of constitutional complaint concurrent legal remedies inadmissible constitutional complaint legal certainty principle

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court, Section 75, Paragraph 1
Před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu, a to včetně podmínky ustanovení § 75 odst.
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court, Section 72, Paragraph 3
1 zákona, která vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst.
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court, Section 72, Paragraph 4
1 zákona, která vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst.
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court, Section 43, Paragraph 1, Letter e)
Z výše vyložených důvodů proto soudkyni zpravodajce nezbylo, než předloženou ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou o ústavní stížnosti Olomouckého kraje, se sídlem v Olomouci, Jeremenkova 40a, zastoupeného JUDr. Petrem Ritterem, advokátem v Olomouci, Riegrova 12, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 23. března 2010 č. j. 12 Co 212/2009-385, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 7. července 2010, domáhal podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí stvrzením, že napadeným rozhodnutím byla porušena jeho ústavně zaručená práva.

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že současně s ústavní stížností podává proti napadenému rozhodnutí i dovolání k Nejvyššímu soudu. Ústavní soud si proto vyžádal ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 10 C 170/95 kopii podaného dovolání ze dne 2. července 2010, ze které zjišťuje, že dovolání stěžovatel podal dle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť je přesvědčen, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní právní význam.

Před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu, a to včetně podmínky ustanovení § 75 odst. 1 zákona, která vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu), s výjimkou návrhu na obnovu řízení a mimořádného opravného prostředku, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 75 odst. 1, věta za středníkem, § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).

Jak vyplývá z obsahu podaného dovolání, došlo v posuzované věci podáním dovolání k souběhu ústavní stížnosti a dovolání. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny tvrzený protiústavní stav napravit.

Současné podávání dovolání a ústavní stížnosti nemá oporu v ustanoveních zákona o Ústavním soudu a navíc není řešením, které by vyhovovalo požadavku právní jistoty. Stěžovatel ani Ústavní soud nemohou předvídat, zda dovolání bude Nejvyšším soudem vyhodnoceno jako přípustné či nikoliv; věcným projednáním ústavní stížnosti by mohlo dojít k vydání dvou rozdílných rozhodnutí v téže věci. Za dané situace je podání ústavní stížnosti předčasné. Odmítnutí ústavní stížnosti pak nikterak právo stěžovatele na případné posouzení napadeného rozhodnutí Ústavním soudem nenarušuje, neboť: "Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku" (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).

Z výše vyložených důvodů proto soudkyni zpravodajce nezbylo, než předloženou ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 27. července 2010

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka