Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 1582/10 ECLI:CZ:US:2010:3.US.1582.10.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to procedural time limits and lack of fundamental legal issues.

Numero d'incarto III.ÚS 1582/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Inammissibile (Inadmissible)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the applicants' constitutional complaint, ruling it inadmissible because it was filed after the statutory deadline. The applicants argued that lower courts failed to evaluate evidence properly, violating their fundamental rights under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The Court determined that the underlying appeal was dismissed as inadmissible due to a lack of fundamental legal issues, meaning the constitutional complaint was untimely and substantively unfounded.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.; Constitutional complaints are inadmissible if filed after the statutory deadline, which occurs when the underlying appeal is dismissed as inadmissible due to the reviewing body's discretion regarding fundamental legal issues.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint procedural time limit fundamental legal issue inadmissible appeal Charter of Fundamental Rights

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
Obdobně je povinen postupovat soudce zpravodaj, je-li návrh podán po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání [§ 43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
§ 72 odst. 3, 4 zákona č. 182/1993 Sb.
Z toho posléze plyne, že v této části byla ústavní stížnost podána po lhůtě k tomu zákonem stanovené [§ 72 odst. 3, 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.
ř., stejně jako důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní (takto procesní) otázky zásadního významu.
§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
ve vztahu k úvahám o přípustnosti dovolání plynoucí z § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. [procesní vývoj předmětné věci přípustnosti dle § 237 odst.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 15. července 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Miloslava Výborného, ve věci navrhovatelů 1) Ing. J. Z., Ph.D., a 2) MUDr. M. Z., zastoupených JUDr. Ivem Pavlů, advokátem se sídlem T. G. Masaryka 11, 796 01 Prostějov, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. března 2010 č. j. 25 Cdo 1372/2009-247, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. prosince 2008 č. j. 44 Co 225/2005-227 a rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 13. dubna 2005 č. j. 6 C 421/2002-117, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatelé napadli v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejich ústavně zaručených základních práv, zakotvených v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dle odůvodnění návrhu mělo se tak stát stručně shrnuto tím, že obecné soudy neprovedly celou řadu důkazů, jimiž stěžovatelé usilovali o prokázání svých tvrzení, a ostatní důkazy nesprávně hodnotily, což vyústilo v jejich neprospěch vydaná rozhodnutí.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Obdobně je povinen postupovat soudce zpravodaj, je-li návrh podán po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání [§ 43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jak bylo zjištěno z obsahu odůvodnění v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, tento odmítl dovolání stěžovatelů směřující proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. prosince 2008 č. j. 44 Co 225/2005-227 s tím, že pouze tehdy, když námitky připínající se k dokazování lze současně kvalifikovat jako procesní otázky zásadního právního významu, nic nebrání jejich podřazení pod dovolací důvod zakotvený v § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. ve vztahu k úvahám o přípustnosti dovolání plynoucí z § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. [procesní vývoj předmětné věci přípustnosti dle § 237 odst. 1 písm. a), písm. b) o. s. ř. nesvědčil].

Z uvedeného se podává, že dovolání v záležitosti stěžovatelů evidentně nebylo na základě předložených skutkových námitek z pohledu případného posouzení otázky zásadního právního významu možno posoudit jako (ne)přípustné (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.), resp. tuto možnost svým dispozičním úkonem stěžovatelé ani nezaložili, neboť rámec takto zákonem předpokládané (případné) přípustnosti dovolání je determinován posouzením toliko výtek (otázek) právních, byť i případně v rovině procesní [§ 237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř.]; což shodně dokládá v tomto směru i judikatura Ústavního soudu (kupř. nálezy

sp. zn. II. ÚS 182/05

,

I. ÚS 2030/07

,

I. ÚS 2884/08

,

I. ÚS 1452/09

,

IV. ÚS 2117/09

). Poněkud jinak vyjádřeno, nelze zde efektivně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř., stejně jako důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní (takto procesní) otázky zásadního významu. Stěžovatelé konečně konkrétní námitky proti uvedenému postupu Nejvyššího soudu v tomto ohledu v ústavní stížnosti ani nevznášejí.

V uvedeném rozsahu bylo tudíž nutno posoudit jejich návrh jako zjevně neopodstatněný, když je zřejmé, že povahou námitek obsažených v podaném mimořádném opravném prostředku (dovolání) nemohli posouzení otázky zásadního právního významu vůbec otevřít.

Ohledně rozsahu petitu požadujícího zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. prosince 2008 č. j. 44 Co 225/2005-227 a rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 13. dubna 2005 č. j. 6 C 421/2002-117 promítá se potom popsaná procesní situace následně v tom, že pro aplikaci výjimky uvedené v § 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nejsou splněny náležité předpoklady, když k odmítnutí (stěžovateli podaného) dovolání nedošlo v důsledku kvalifikace tohoto odmítnutí jako nepřípustného z důvodů závisejících na uvážení orgánu, jenž o něm rozhodoval, kterou citované ustanovení předpokládá. Z toho posléze plyne, že v této části byla ústavní stížnost podána po lhůtě k tomu zákonem stanovené [§ 72 odst. 3, 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Na základě uvedených důvodů bylo proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. července 2010

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu