Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 649/10 ECLI:CZ:US:2010:3.US.649.10.1 Generato dall'IA

Constitutional Court allows constitutional complaint, ruling lower court violated fair process by ignoring binding precedent on expropriation costs.

Numero d'incarto III.ÚS 649/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Accolto (Allowed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic allowed the constitutional complaint against a regional court decision ordering the applicant to pay enforcement costs. The applicant argued that the lower court incorrectly applied the Expropriation Act regarding costs when enforcement was halted due to lack of assets, despite the applicant not causing the halt. The court found the lower court violated the right to a fair process and the binding force of its own prior decisions by failing to apply the correct legal interpretation regarding the temporal validity of the law.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 89 exekučního řádu ve znění účinném do 31.12.2007; čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; čl. 89 odst. 2 Ústavy: The lower court violated the right to a fair process and the binding force of Constitutional Court decisions by ignoring established precedent when applying the Expropriation Act to enforcement costs.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint fair process rights binding precedent enforcement costs temporal validity of law Expropriation Act procedural fault

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 89 exekučního řádu ve znění účinném do 31.12.2007
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 89 odst. 2 Ústavy
Tento závěr se plně vztahuje i na nyní projednávanou věc a je pro Ústavní soud závazný, neboť čl. 89 odst. 2 Ústavy dopadá i do jeho poměrů, není-li kvalifikovaný důvod k odchylce.
§ 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu
Za splnění podmínek zakotvených v ustanovení § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu (§ 101 odst.
§ 101 odst. 4 o. s. ř.
2 zákona o Ústavním soudu (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) Ústavní soud upustil od ústního jednání.
§ 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Proto podle § 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnosti vyhověl a podle § 82 odst.
§ 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu
a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnosti vyhověl a podle § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu napadené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích zrušil.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

K aplikaci ustanovení § 89 exekučního řádu, ve znění účinném do 31.12.2007, na exekuční řízení zahájená v době účinnosti tohoto ustanovení

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Vladimíra Kůrky a soudců Jiřího Muchy a Jana Musila (soudce zpravodaje) - ze dne 20. května 2010

sp. zn. III. ÚS 649/10

ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Servisní služby, s. r. o., se sídlem Kartouzská 200/4, Praha 5, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 26. listopadu 2009 č. j. 18 Co 499/2009-23, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně a stěžovatelce bylo uloženo hradit soudní exekutorce náklady exekuce, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové jako účastníka řízení.

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 26. listopadu 2009 č. j. 18 Co 499/2009-23 se zrušuje.

Odůvodnění

I. Ústavní stížností ze dne 4. 3. 2010 (doručenou Ústavnímu soudu dne 5. 3. 2010) se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví nálezu uvedeného usnesení, neboť má za to, že jím bylo porušeno její "základní právo na právní jistotu", resp. právo na spravedlivý proces ve smyslu článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Stěžovatelka namítá, že krajský soud podle jejího názoru "nesprávně právně posoudil otázku povinnosti hradit náklady exekuce v případě zastavení exekuce pro nedostatek majetku povinného".

Stěžovatelka dovozuje, že i v tomto případě jde o věc obdobnou, jakou Ústavní soud řešil v celé řadě svých předcházejících rozhodnutí (např. nálezy ze dne 5. 5. 2009

sp. zn. IV. ÚS 314/09

, ze dne 22. 9. 2009

sp. zn. II. ÚS 2426/09

, ze dne 29. 10. 2009

sp. zn. I. ÚS 1856/09

, ze dne 29. 7. 2009

sp. zn. I. ÚS 1851/09

, ze dne 11. 2. 2010

sp. zn. III. ÚS 2938/09

- všechny viz níže). S ohledem na dosavadní rozhodovací praxi Ústavního soudu týkající se aplikace zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2007, na exekuční řízení zahájená v době jeho účinnosti (před novelizací provedenou zákonem č. 347/2007 Sb.) stěžovatelka poukazuje na skutečnost, že "při zastavení exekuce pro nedostatek majetku povinného je protiprávní uložit oprávněnému povinnost k úhradě nákladů řízení, jestliže oprávněný toto zastavení procesně nezavinil".

II. Ústavní soud si vyžádal zapůjčení spisu vedeného Okresním soudem v Chrudimi pod sp. zn. 5 Nc 3850/2006, z něhož zjistil následující skutečnosti.

Stěžovatelka (v dřívějším řízení v procesním postavení oprávněné) se u Okresního soudu v Chrudimi proti povinnému F. B. domáhala nařízení exekuce na jeho majetek pro pohledávku 1 010 Kč, pro náklady předcházejícího řízení ve výši 6 133,50 Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny s tím, že soudním exekutorem má být pověřena JUDr. Ingrid Švecová, Exekutorský úřad Praha 3, Seifertova 17. Usnesením ze dne 22. 11. 2006 č. j. 5 Nc 3850/2006-6 bylo tomuto návrhu zcela vyhověno.

Na základě podnětu pověřené soudní exekutorky ze dne 16. 8. 2008 Okresní soud v Chrudimi usnesením ze dne 21. 8. 2008 č. j. 5 Nc 3850/2006-10 exekuci podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zastavil (výrok I) s tím, že stěžovatelce uložil zaplatit pověřené soudní exekutorce na náhradu nákladů exekuce částku 7 735 Kč.

Po odvolání stěžovatelky Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 26. 11. 2009 č. j. 18 Co 499/2009-23 usnesení okresního soudu v napadeném výroku III o nákladech exekuce změnil tak, že stěžovatelce uložil uhradit náklady exekuce ve výši 4 165 Kč (výrok I). Žádnému z účastníků krajský soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

III. K výzvě Ústavního soudu se k ústavní stížnosti vyjádřil pouze Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, který zcela odkázal na odůvodnění napadeného usnesení, přičemž zdůraznil, že důvody jeho rozhodnutí stojí na procesním zavinění stěžovatelky za zastavení exekuce. Z tohoto důvodu navrhuje zamítnout ústavní stížnost jako nedůvodnou.

Za splnění podmínek zakotvených v ustanovení § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) Ústavní soud upustil od ústního jednání.

IV. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.

Jak připomněl v napadeném usnesení i krajský soud, Ústavní soud se shodnou problematikou zabýval v celé řadě svých rozhodnutí [např. nález

sp. zn. IV. ÚS 314/09

ze dne 5. 5. 2009 (N 110/53 SbNU 375), nález

sp. zn. I. ÚS 1851/09

ze dne 29. 7. 2009 (N 172/54 SbNU 181), nález

sp. zn. I. ÚS 1856/09

ze dne 29. 10. 2009 (N 231/55 SbNU 175), nález

sp. zn. II. ÚS 2426/09

ze dne 22. 9. 2009 (N 208/54 SbNU 571), nález

sp. zn. III. ÚS 2938/09

ze dne 11. 2. 2010 (N 23/56 SbNU 263) a další, dostupné na http://nalus.usoud.cz]. Právní základ názoru vyjádřeného v těchto rozhodnutích obdobným způsobem se shoduje s názorem již dříve judikovaným v nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 3. 2009

sp. zn. III. ÚS 455/08

(N 51/52 SbNU 511), resp. v nálezech

sp. zn. IV. ÚS 1903/07

ze dne 15. 1. 2008 (N 12/48 SbNU 127) a

sp. zn. IV. ÚS 2888/07

ze dne 12. 5. 2008 (N 84/49 SbNU 205), byť za poněkud odlišné skutkové situace.

V projednávané věci krajský soud odmítl vzít v úvahu, že stěžovatelka uplatnila svůj nárok důvodně již v roce 2006 a nerespektoval závazný právní názor Ústavního soudu, podle něhož z pohledu ústavně konformní interpretace důsledků založených zákonem č. 347/2007 Sb. ve vztahu k ustanovení § 89 exekučního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2007 "je nutno pro posouzení intertemporality založené předmětnou novelou analogicky vycházet z maximy vyjádřené v ustanovení § 129 exekučního řádu a výkon rozhodnutí uskutečněný na základě usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí vydaného před účinností zákona č. 347/2007 Sb. posoudit podle exekučního řádu ve znění platném a účinném do 31. 12. 2007".

Tento závěr se plně vztahuje i na nyní projednávanou věc a je pro Ústavní soud závazný, neboť čl. 89 odst. 2 Ústavy dopadá i do jeho poměrů, není-li kvalifikovaný důvod k odchylce.

V podrobnostech, které jej vedly k zaujetí tohoto názoru, odkazuje Ústavní soud na výše uvedená rozhodnutí, neboť je nepochybné, že jsou účastníkům známa, protože jim byla adresována; v jejich světle, a z dalších tam vyložených důvodů, napadené rozhodnutí krajského soudu zjevně neobstojí.

Ústavní soud dospěl k závěru, že Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích napadeným usnesením porušil právo stěžovatelky na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny a porušil ustanovení článku 89 odst. 2 Ústavy o závaznosti rozhodnutí Ústavního soudu.

Proto podle § 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnosti vyhověl a podle § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu napadené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích zrušil.