Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 1174/10 ECLI:CZ:US:2010:1.US.1174.10.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismissed constitutional complaint regarding civil court's free evaluation of evidence and application of ordinary law.

Numero d'incarto I.ÚS 1174/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a tenant against a civil court's decision to dismiss a claim for rent compensation. The tenant argued that the appellate court violated the principle of free evaluation of evidence by disregarding unproven claims regarding the delivery of a flooded apartment. The court ruled that its jurisdiction is limited to protecting constitutional rights, not reviewing the correctness of ordinary law application or factual findings by lower courts.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court does not review the correctness of ordinary law application or factual findings by lower courts, intervening only upon proven violations of fundamental rights or freedoms.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint free evaluation of evidence fundamental rights protection ordinary law application civil procedure principles

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
senát Ústavního soudu k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, usnesením návrh odmítl.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. H., zastoupeného Mgr. Zdeňkem Labským, advokátem se sídlem Praha 3, Milešovská 2137/12, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2010, čj. 19 Co 568/2009 - 95, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včasnou ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že žaloba na zaplacení částky 11.817,- Kč s úrokem z prodlení byla zamítnuta. Stěžovatel je přesvědčen, že postupem odvolacího soudu byla porušena jedna ze základních zásad řízení, týkající se volného hodnocení důkazů, které byly provedeny a bylo na ně poukázáno i v odvolacím řízení. Nerespektování základních zásad občanského soudního řízení je i zásahem do základního práva stěžovatele na soudní ochranu, garantovaného Listinou základních práv a svobod.

Z připojených rozhodnutí obecných soudů Ústavní soud zjistil, že Obvodním soudem pro Prahu 4 byla žalované fyzické osobě uložena povinnost zaplatit stěžovateli částku 11.817,- Kč s úrokem z prodlení a náklady řízení. Městský soud v Praze, jako soud odvolací, rozsudkem ze dne 27. 1. 2010, čj. 19 Co 568/2009 - 95, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl. Odvolací soud souhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že mezi spoluvlastníky došlo ke kvalifikované dohodě o hospodaření se společnou věcí, jejímž obsahem je výpočet náhrady ve výši 93,- Kč za 1 m2 bytové plochy pro vzájemné vyrovnání za užívání nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu. K opačným závěrům než soud prvního stupně dospěl v otázce, zda žalovaná měla k dispozici nebo bydlela v přízemním bytě o rozloze 27 m2 od 1. 1. 2005 do 31. 7. 2006. Je nesporné, že tento byt byl při povodních v roce 2002 vytopen, nezpůsobilý k užívání. Soud prvního stupně vyšel ze závěru, že po opravení bytu v květnu 2004 byl byt žalované předán, dopisem ze dne 28. 5. 2004, v němž jí bylo sděleno, že klíče od bytu si může vyzvednout. Žalovaná popřela, že by tento dopis dostala a stěžovateli se nepodařilo jeho doručení prokázat. Navíc z jeho obsahu vyplývá, že se nejedná o dopis adresovaný žalované, ale o obecné sdělení správy domu, že předmětný byt je stavebně hotov. Odvolací soud proto uzavřel, že zmíněný dopis není způsobilý prokázat tvrzení stěžovatele o tom, že předmětný byt jím byl žalované předán. Dopis není výzvou k převzetí bytu a jeho doručení prokázáno nebylo.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Její podstata spočívá v polemice stěžovatele s hodnocením provedených důkazů a s právními závěry odvolacího soudu. Stěžovatel v jeho postupu spatřuje porušení jedné ze základních zásad občanského soudního řízení a tím porušení jeho základního práva na spravedlivý proces.

Ústavní soud ustáleně judikuje, že jeho úkolem je jen ochrana ústavnosti, nikoliv "běžné" zákonnosti. Ústavní soud není povolán k přezkumu správnosti aplikace podústavního práva. Zasáhnout do rozhodovací činnosti obecných soudů může jen v případě, že shledá současně porušení základního práva či svobody. K tomu však ve zkoumané věci nedošlo.

Po přezkumu ústavnosti řízení i napadeného rozhodnutí Ústavní soud dospěl k závěru, že odvolací soud správně zjistil skutkový stav věci a vyvodil z něho právní závěry, které náležitě odůvodnil. Podrobně se zabýval argumenty stěžovatele a přesvědčivě se s nimi vypořádal. Ústavní soud nemá jeho závěrům a právnímu hodnocení co vytknout.

Ústavní soud uzavírá, že stěžovatel neprokázal porušení práv, jichž se dovolává. V předmětné věci se jedná pouze o výklad a aplikaci běžného práva, které ústavněprávní roviny nedosahují. Pokud tedy odvolací soud rozhodl způsobem, s nímž se stěžovatel neztotožňuje, nezakládá to samo o sobě důvod k úspěšné ústavní stížnosti. Ústavní soud tak neshledal nic, co by věc posouvalo do ústavněprávní roviny.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl I. senát Ústavního soudu k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, usnesením návrh odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. května 2010

Vojen Güttler, v. r.

předseda I. senátu Ústavního soudu