Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 306/10 ECLI:CZ:US:2010:4.US.306.10.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as manifestly unfounded regarding a trivial monetary claim.

Numero d'incarto IV.ÚS 306/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by the applicant against a district court ruling. The applicant sought to overturn a decision dismissing a claim for 916 CZK and awarding litigation costs, arguing violations of fundamental rights. The court determined the complaint was manifestly unfounded because the disputed amount was trivial and the lower court's decision was logical and adequately reasoned.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Zákon o Ústavním soudu; Ústava ČR; Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, pokud se týká bagatelní částky a obecný soud rozhodl v souladu se zákony a principy základních práv.

Parole chiave

Generato dall'IA
Constitutional Court manifestly unfounded trivial claim litigation costs fundamental rights constitutional complaint Czech Republic

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court
Article 95 of the Constitution of the Czech Republic
Article 4 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst.
Article 11 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Article 36 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Article 81 of the Constitution of the Czech Republic
Article 91 of the Constitution of the Czech Republic
Article 83 of the Constitution of the Czech Republic
Article 87, Section 1, Letter d) of the Constitution of the Czech Republic
Section 43, Section 2, Letter a) of the Law on the Constitutional Court
S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. E. B., zastoupeného Mgr. Ing. Markem Vrbickým, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Praze 1, V Jámě 1, směřující proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. 32 C 156/2009-44 ze dne 16. listopadu 2009 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel s odkazem na porušení čl. 95 Ústavy České republiky a čl. 4, čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti a ze spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. 32 C 156/2009 Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Liberci v záhlaví citovaným rozhodnutím zamítl žalobu stěžovatele, kterou se domáhal po žalovaných J. V. a J. V. (dále jen "žalovaní") zaplacení částky 916,- Kč s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile denně od 18. 6. 2009 do zaplacení a uložil stěžovateli nahradit žalovaným náklady řízení ve výši 9.286,- Kč.

Aniž by bylo zapotřebí rekapitulovat odůvodnění v záhlaví citovaného rozhodnutí a obsah ústavní stížnosti (neboť pro vyložení důvodů vedoucích k přijatému rozhodnutí Ústavního soudu toto opakování v projednávané věci nemá žádný význam), může Ústavní soud konstatovat, že se jedná o návrh zjevně neopodstatněný.

Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81 a čl. 91 Ústavy ČR), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR]. Postup v soudním řízení, včetně provádění a hodnocení důkazů, interpretace a aplikace právních předpisů a vyvození skutkových a právních závěrů, je záležitostí obecných soudů. Tomu odpovídá i dosavadní judikatura Ústavního soudu, podle níž není jeho úkolem nahrazovat skutkové a právní posouzení věci obecnými soudy svým vlastním. Úkolem Ústavního soudu není zabývat se porušením "běžných" práv fyzických nebo právnických osob, chráněných "běžnými" zákony, pokud porušení některé z norem jednoduchého práva v důsledku svévole anebo v důsledku aplikace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, nezakládá porušení základního práva nebo svobody.

V projednávaném případě je podstatnou ta skutečnost, že předmětem řízení bylo rozhodnutí o částce 916,- Kč, kterou lze označit za naprosto bagatelní. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi (viz např. usnesení

sp. zn. III. ÚS 602/05

,

sp. zn. III. ÚS 748/07

,

sp. zn. I. ÚS 931/08

,

sp. zn. IV. ÚS 697/09

a další) přitom dal již v minulosti opakovaně najevo, že v takových případech (s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí) je úspěšnost ústavní stížnosti pro její zjevnou neopodstatněnost vyloučena.

Podle přesvědčení Ústavního soudu Okresní soud v Liberci v záhlaví citovaným rozhodnutím rozhodl v souladu se zákony i principy zakotvenými v Listině. Své rozhodnutí logicky, srozumitelně a dostatečně odůvodnil, přičemž jeho závěry nelze podle náhledu Ústavního soudu označit za projev libovůle, ani za extrémně rozporné s principy spravedlnosti. Ústavní soud tak žádný důvod pro svůj kasační zásah neshledal.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. května 2010

Miloslav Výborný v.r.

předseda IV. senátu Ústavního soudu