Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 614/10 ECLI:CZ:US:2010:1.US.614.10.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal claiming interpreter rights violation in asylum proceedings as unfounded.

Numero d'incarto I.ÚS 614/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by an asylum seeker against administrative court rulings denying his interpreter rights. The applicant argued that the courts failed to appoint an interpreter despite his request, while the courts detailed their reasoning for finding no specific need for one based on existing legal standards. The Court dismissed the appeal as clearly unfounded, noting that the lower courts properly exercised judicial independence and their reasoning was constitutionally compliant.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court; Article 37(4) of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms: The Constitutional Court rejects a constitutional complaint as clearly unfounded when lower courts have properly reasoned why an interpreter was not necessary in administrative proceedings.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint interpreter rights asylum proceedings judicial independence unfounded appeal Charter of Fundamental Rights administrative law

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court
Article 37(4) of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele B. T., zastoupeného Mgr. Josefem Blažkem, advokátem se sídlem Bruntál, Žižkovo nám. 2, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 7. 2009, čj. 28 AZ 9/2009 - 19, a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2010, čj. 5 Azs 54/2009 - 42, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Včasnou ústavní stížností, splňující i ostatní formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel navrhl zrušení shora uvedených rozhodnutí, kterými mělo být porušeno jeho právo na tlumočníka podle čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

II. Z ústavní stížnosti a z přiložených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal dne 21. 11. 2008 žádost o udělení mezinárodní ochrany z důvodu válečného konfliktu v zemi jeho původu - Gruzii. Rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 30. 3. 2009, čj. OAM-823/VL-07-K02-2008, byla jeho žádost zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel žalobu, kterou Krajský soud v Hradci Králové shora označeným rozsudkem zamítl. Kasační stížnost stěžovatele Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem ze dne 29. 1. 2010, čj. 5 Azs 54/2009 - 42.

Podstatou ústavní stížnosti je tvrzení stěžovatele, že mu v řízení před krajským a Nejvyšším správním soudem nebyl ustanoven tlumočník, ačkoli mu měl být ustaven. Stěžovatel polemizuje se závěry Nejvyššího správního soudu ohledně výkladu čl. 37 odst. 4 Listiny a jeho aplikaci na dané řízení.

III. Ústavní soud v prvé řadě zdůrazňuje, že není součástí soustavy obecných soudů a zpravidla mu proto nepřísluší přezkoumávat zákonnost jejich rozhodnutí. Pouze bylo-li by takovým rozhodnutím neoprávněně zasaženo do ústavně zaručených práv stěžovatele, byl by Ústavní soud povolán k jeho ochraně zasáhnout.

Po prostudování připojených soudních rozhodnutí a po seznámení se s argumenty v ústavní stížnosti uplatněnými, dospěl Ústavní soud k závěru, že je zjevně neopodstatněná. Krajský soud se ve svém rozsudku podrobně zabýval jednotlivými argumenty stěžovatele v souvislosti s jeho žádostí o udělení mezinárodní ochrany, která byla odmítnuta Ministerstvem vnitra ČR. Své rozhodnutí řádně zdůvodnil. Ostatně stěžovatel důvody, jež vedly tento soud k napadenému rozhodnutí, v ústavní stížnosti nijak nezpochybnil. Nejvyšší správní soud se pak detailně zabýval námitkou stěžovatele ohledně neustanovení tlumočníka. S odkazem na zásady vyplývající z právní úpravy a judikatury velmi podrobně objasnil, jaké důvody jej vedly k závěru, že v případě stěžovatele se neobjevily konkrétní skutečnosti, které by nasvědčovaly potřebě ustanovit mu tlumočníka.

Ústavní stížnost ve své podstatě představuje pouhou polemiku stěžovatele s právními závěry Nejvyššího správního soudu. Argumentaci tohoto soudu tak, jak je podrobně popsána v odůvodnění napadeného rozsudku, považuje Ústavní soud za ústavně konformní a srozumitelnou, jeho úvahy jsou přiměřené a nijak extrémní. Ústavní stížností napadená rozhodnutí jsou výrazem nezávislého soudního rozhodování, které nevybočilo z mezí ústavnosti. Ústavní soud proto v dalším jen odkazuje na odůvodnění napadených rozhodnutí.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítl bez přítomnosti účastníků mimo ústní jednání, podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. dubna 2010

Vojen Güttler, v. r.

předseda I. senátu Ústavního soudu