Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 1103/09 ECLI:CZ:US:2010:1.US.1103.09.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed for non-exhaustion of remedies; applicant failed to use appeal for confusion.

Numero d'incarto I.ÚS 1103/09
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court dismissed the applicant's complaint regarding the inability of their guardian to attend a court session due to a building evacuation. The applicant argued this violated their constitutional rights, but the court found they had not exhausted available legal remedies. Specifically, the applicant failed to file an appeal for confusion, which is the proper procedural step to challenge such a denial of participation.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law for the protection of their rights.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies appeal for confusion constitutional complaint inadmissibility procedural means court session participation

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Ústavní stížnost není přípustná [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu].
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Dle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst.
§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu
3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
§ 229 odst. 3 o. s. ř.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů o ústavní stížnosti stěžovatele T. Š., zastoupeného opatrovníkem V. M. a JUDr. Magdou Rothovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, K Safině 669, proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 1. 6. 2006, čj. 10 C 309/2005-22, a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 5. 2007, čj. 9 Co 1090/2006-71, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel brojí ústavní stížností (po odstranění jejích vad) proti shora označeným rozsudkům, jimž vytýká porušení svých práv garantovaných čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 96 odst. 1 Ústavy ČR. Zásah do svých práv spatřuje stěžovatel zejména v tom, že jeho opatrovníku nebylo umožněno účastnit se jednání odvolacího soudu. Jednání bylo nařízeno na 22. 5. 2007 na desátou hodinu, avšak v tuto dobu byla soudní budova evakuována; pracovnice soudní kanceláře sdělila stěžovateli k jeho telefonickému dotazu, že jednání v jeho věci nebude již ten den zahájeno. Jednání se přesto konalo, a to od 12:00, jak je zřejmé i z protokolu. V případě evakuace budovy však dle mínění stěžovatele měl soud jednat jenom tehdy, pokud by byli přítomni všichni účastníci a bylo by zřejmé, že jejich práva nejsou evakuací nijak dotčena.

Ústavní stížnost není přípustná [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu].

Dle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).

V souzené věci stěžovatel tvrdil, že jeho opatrovníku bylo v důsledku evakuace budovy soudu znemožněno účastnit se ústního jednání u odvolacího soudu. K odstranění tohoto pochybení však měl stěžovatel k dispozici žalobu pro zmatečnost. Dle zmatečnostního důvodu uvedeného v § 229 odst. 3 o. s. ř. lze žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Stěžovatel však tento prostředek nevyužil, a nevyčerpal tedy všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytoval. Ústavní stížnost je proto dle § 43 dost. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 10. května 2010

Ivana Janů, v.r.

soudce zpravodaj