Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 754/10 ECLI:CZ:US:2010:4.US.754.10.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to missed 60-day filing deadline under Constitutional Court Act. The court ruled that the deadline is absolute and cannot be cured by filing with another court. The court held that the 60-day limit for filing a constitutional complaint is absolute and cannot be cured by filing with another court. The court dismissed the complaint because the 60-day deadline for filing a constitutional complaint is absolute and cannot be cured by filing with another court. The court dismissed the complaint because the 60-day deadline for filing a constitutional complaint is absolute and cannot be cured by filing with another court.

Numero d'incarto IV.ÚS 754/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by J. Š. against a regional court's refusal to review his appeal. The applicant argued that his right to court protection was violated, but the Court found the complaint untimely as it was received 60 days after the deadline expired. The Court ruled that the 60-day filing period is absolute and cannot be cured by submitting the complaint to any other court instead of the Constitutional Court directly.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu: The 60-day deadline for filing a constitutional complaint is absolute and cannot be cured by filing the complaint with any court other than the Constitutional Court.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint filing deadline absolute time limit Constitutional Court Act missed deadline procedural defect non-curable period

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
Proto zachování lhůty dle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je dáno pouze podáním ústavní stížnosti v této lhůtě Ústavnímu soudu a nikoli jinému soudu.
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu
1 zákona o Ústavním soudu], než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.
§ 34 zákona o Ústavním soudu
§ 27 odst. 2 zákona o Ústavním soudu
ustanovení § 34 a § 27 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).
čl. 90 Ústavy České republiky
ledna 2010, bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu podle čl. 90 Ústavy České republiky a podle čl.
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
90 Ústavy České republiky a podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. Š., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. října 2009 č. j. 11 Co 832/2008-170, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou dne 8. března 2010 ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, se stěžovatel podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. října 2009 č. j. 11 Co 832/2008 - 170. Napadeným rozhodnutím bylo odmítnuto odvolání stěžovatele ze dne 12. prosince 2007 proti rozsudku pro zmeškání Okresního soudu v Teplicích ze dne 28. ledna 2003 č. j. 18 C 152/2000-52, který nabyl právní moci dne 1. března 2003 a kterým bylo stěžovateli uloženo zaplatit žalobci Městu Bílina částku 85 733,- Kč s přísl. z titulu nezaplaceného nájemného a záloh za služby související s nájmem bytu stěžovatele v Bílině, M. Švabinského 624 za období od září 1997 do listopadu 1999. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že napadeným rozhodnutím, které mu bylo doručeno dne 6. ledna 2010, bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu podle čl. 90 Ústavy České republiky a podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení.

Z doručené ústavní stížnosti a jejích příloh Ústavní soud zjišťuje, že stěžovatel odeslal ústavní stížnost prostřednictvím České pošty, s. p., dne 5. března 2010 Krajskému soudu v Ústí nad Labem, kterému byla doručena dne 8. března 2010. Tento krajský soud dne 12. března 2010 předal ústavní stížnost k poštovní přepravě a Ústavnímu soudu byla ústavní stížnost doručena dne 15. března 2010.

Stěžovatel by mohl docílit přezkumu napadeného rozhodnutí Ústavním soudem jedině tím, že by svou ústavní stížnost podal v 60 denní lhůtě počítané od doručení napadeného usnesení přímo Ústavnímu soudu, resp. že by v této lhůtě byla ústavní stížnost postoupena Ústavnímu soudu obecným soudem. Podání ústavní stížnosti jinému soudu než soudu ústavnímu totiž nemá za následek zahájení řízení před Ústavním soudem (srov. ustanovení § 34 a § 27 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Zatímco v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení je podáním návrhu kterémukoli soudu zásadně zachována lhůta, přičemž další postup je dán možností vyslovení místní či věcné nepříslušnosti a postoupením věci, Ústavní soud není součástí systému obecných soudů; jeho posláním je kontrola ústavnosti a řízení před ním je řízením odděleným od řízení před obecnými soudy. Proto zachování lhůty dle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je dáno pouze podáním ústavní stížnosti v této lhůtě Ústavnímu soudu a nikoli jinému soudu.

V daném případě posledním dnem lhůty k podání ústavní stížnosti bylo pondělí dne 8. března 2010. Pokud pak byla ústavní stížnost Ústavnímu soudu doručena dne 15. března 2010, stalo se tak evidentně po uplynutí 60 denní lhůty určené pro její podání. Výše uvedená lhůta 60 dnů k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty zákon neumožňuje jakkoliv zhojit.

Za dané situace soudkyni zpravodajce nezbylo, aniž by stěžovatele vyzývala k odstranění vad podání [srov. § 41 písm. b) a § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu], než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. dubna 2010

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka