Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding alimony calculation as procedurally unfounded and arbitrary claim rejected.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by a former husband against a regional court's alimony judgment. The applicant argued that the lower court violated his right to a fair trial and equality by arbitrarily applying family law provisions without addressing his specific objections. The court rejected these claims, noting that general courts have the exclusive authority to apply legal standards to individual cases and that the lower court's decision was properly reasoned and free from arbitrariness.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints regarding the substantive application of family law by general courts are inadmissible if the lower court's decision is logically reasoned and free from arbitrariness.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 11. března 2010 v senátě složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele K. A., zastoupeného Tomášem Narcisem, advokátem v Děčíně, Masarykovo nám. 193/20, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 15. 9. 2009 č. j. 29 Co 155/2009-152, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení výroku I., III., IV. a V. v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci (dále též "odvolací soud"), vydaného v řízení o určení výživného manželky. Stěžovatel tvrdí, že tímto rozhodnutím bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces a zásada rovnosti účastníků řízení ve smyslu čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatele s postupem a závěry odvolacího soudu při určení výše výživného pro jeho bývalou manželku. Stěžovatel zmíněnému soudu vytýká, že se nevypořádal s jeho námitkami, jež uplatnil v odvolacím řízení, a svévolně aplikoval zákonné předpisy, v důsledku čehož ze strany odvolacího soudu došlo k výkonu libovůle, a tím k porušení výše uvedených základních práv stěžovatele.
Po přezkoumání ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí Ústavní soud však neshledal žádný důvod, pro který by mohly vzniknout byť jen pochybnosti o ústavní konformitě napadeného rozhodnutí. Stěžovatelova argumentace, v níž odkazuje na judikaturu Ústavního soudu, není v dané věci na místě. Odvolací soud postupoval v souladu s příslušnými procesními normami občanského soudního řádu i ustanoveními zákona o rodině a svůj závěr řádným způsobem odůvodnil.
V této souvislosti Ústavní soud považuje za nutné uvést, že je zásadně věcí obecných soudů, aby hlediska pro určení výživného, stanovená v zákoně o rodině, uváděly v život aplikací v jednotlivých individuálních případech. Není a nemůže být v pravomoci Ústavního soudu detailně přezkoumávat závěry obecných soudů, na základě kterých stanovily výživné.
Ústavní soud po posouzení ústavnosti řízení před obecnými soudy dospěl k závěru, že k porušení žádného základního práva stěžovatele nedošlo. S ohledem na požadavky obsažené v dosavadní judikatuře Ústavního soudu, které jsou kladeny na rozhodování obecných soudů, tj. zejména soulad s principy spravedlnosti, řádné odůvodnění, absence libovůle apod., lze konstatovat, že srozumitelně a logicky odůvodněný rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci všechny tyto požadavky splňuje. Ústavní soud konstatuje, že v přezkoumávané věci nebylo zjištěno nic, co by ji posouvalo do ústavněprávní roviny.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl senát Ústavního soudu k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost usnesením odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. března 2010
Vladimír Kůrka v. r.
předseda senátu Ústavního soudu