Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 14/10 ECLI:CZ:US:2010:3.US.14.10.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding court fee exemption and legal representative appointment decisions.

Numero d'incarto III.ÚS 14/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint challenging lower court decisions on fee exemptions and legal representation. The applicant argued that the courts relied on incorrect information without allowing him to comment, violating fair trial rights. The Court ruled that such decisions fall within the general courts' jurisdiction and do not constitute arbitrary exercise of power.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Decisions on court fee exemptions and legal representative appointments are within the general courts' jurisdiction and do not violate fair trial rights absent arbitrary exercise of power.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal court fee exemption legal representative appointment fair trial rights judicial independence arbitrary exercise of power Constitutional Court jurisdiction

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
Včas podanou ústavní stížností napadl stěžovatel v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručeného základního práva na spravedlivý proces, zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl.
čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR
čl. 83 Ústavy ČR
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR
83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR], napadená rozhodnutí nevykazují prvky jurisdikční libovůle (svévole), pročež nezasahují do shora vymezeného ústavního práva stěžovatele.
§ 138 odst. 1, 2 o. s. ř.
Jsou v dostatečném rozsahu v intencích ustanovení § 138 odst. 1, 2 o. s. ř., na které odkazují, odůvodněna a nelze v nich spatřovat rozhodování bez bližších kritérií či zásad odvozených z právní normy (srov.
§ 30 odst. 1, 2 o. s. ř.
Tím samým předjímáno ze zákona je i rozhodnutí o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce (§ 30 odst. 1, 2 o. s. ř.).

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
IV. ÚS 271/2000
Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding court fee exemption ruling as non-justiciable judicial discretion.
I. ÚS 201/02
Constitutional Court dismisses appeal claiming courts violated constitutional rights by strictly enforcing burden of proof for fee waivers.
I. ÚS 249/03
Constitutional Court dismisses appeal as unfounded regarding court fee exemptions and procedural rights.
II. ÚS 249/03
Constitutional Court dismisses appeal claiming unfair trial regarding denial of court fee exemption.
III. ÚS 404/04
Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding court fee waiver denial as procedurally and substantively unfounded.
IV. ÚS 109/06
Constitutional Court dismisses appeal against court decision removing tax exemption due to lack of constitutional violation.
IV. ÚS 2856/08
Constitutional Court of Czech Republic dismisses constitutional complaints regarding court fee exemptions and legal aid claims.
IV. ÚS 289/03
Constitutional Court allows appeal against refusal of court fee exemption due to arbitrary judicial interpretation violating right to court.
III. ÚS 511/02
Constitutional Court voids prosecutor's decision for failure to provide sufficient reasoning regarding police complaint.
III. ÚS 138/2000
Constitutional Court annuls district court order for procedural delay due to violation of fair trial rights under Article 36 of the Charter.
III. ÚS 351/04
Constitutional court annuls Supreme Court order transferring bankruptcy case due to lack of reasoning violating right to legal judge.
III. ÚS 501/04
Constitutional court quashes Supreme Court ruling for failure to verify hidden witness credibility under Art. 2(3) Constitution.
III. ÚS 606/04
Constitutional Court of Czech Republic annuls lower court decision on child support due to arbitrary application of law violating good morals.
III. ÚS 151/06
Constitutional Court annuls High Court decision for failing to address all evidence and arguments in proceedings.
IV. ÚS 369/06
Constitutional court annuls judgment for appointing a judge as guardian, violating fair trial rights.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 2. března 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele Ing. V. Š., zastoupeného Mgr. Martinem Jančou, advokátem se sídlem Mikulášské nám. 11, 326 00 Plzeň, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. října 2009 č. j. 9 Cmo 73/2009-133 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. ledna 2009 č. j. 49 Cm 74/2003-123, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností napadl stěžovatel v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručeného základního práva na spravedlivý proces, zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedeným rozhodnutím Městského soudu v Praze mu bylo (I.) odňato osvobození od soudního poplatku přiznané mu tamním soudem usnesením ze dne 14. března 2008, a dále (II.) jím došlo k zamítnutí jeho návrhu ze dne 18. prosince 2008 na ustanovení zástupce. Vrchní soud v Praze posléze nepřisvědčil námitkám stěžovatele a jeho odvolání shora citovaným usnesením zamítl.

Stěžovatel, poté, co zopakoval námitky obsažené ve svém odvolání, konstatoval, že Městský soud v Praze vycházel z nesprávných informací, které následně nesprávně právně posoudil a jež odvolací soud převzal do svého rozhodnutí, aniž by mu umožnil se k projednávané věci vyjádřit. Proto se domáhal, aby Ústavní soud předmětná rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jak Ústavní soud ustáleně judikuje, rozhodnutí o tom, zda jsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, spadá do rozhodovací sféry obecných soudů; s ohledem na ústavně zaručený princip nezávislosti soudů (čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR) Ústavnímu soudu zpravidla nepřísluší přehodnocovat závěry, ke kterým obecný soud při zvažování důvodnosti uplatněného nároku dospěje (srov. usnesení

sp. zn. IV. ÚS 271/2000

,

I. ÚS 201/02

,

I. ÚS 249/03

,

II. ÚS 249/03

,

III. ÚS 404/04

,

IV. ÚS 109/06

a další).

Dle názoru Ústavního soudu, který není další přezkumnou instancí v systému obecných soudů, nýbrž soudním orgánem ochrany ústavnosti [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR], napadená rozhodnutí nevykazují prvky jurisdikční libovůle (svévole), pročež nezasahují do shora vymezeného ústavního práva stěžovatele. Jsou v dostatečném rozsahu v intencích ustanovení § 138 odst. 1, 2 o. s. ř., na které odkazují, odůvodněna a nelze v nich spatřovat rozhodování bez bližších kritérií či zásad odvozených z právní normy (srov. k této kautele coby zábraně proti svévoli nálezy

sp. zn. III. ÚS 511/02

,

III. ÚS 138/2000

,

III. ÚS 351/04

,

III. ÚS 501/04

,

III. ÚS 606/04

,

III. ÚS 151/06

,

IV. ÚS 369/06

,

III. ÚS 677/07

a další).

Ústavní soud ve své rozhodovací praxi konstatoval, že dotčení v právu na spravedlivý proces ve vazbě na rozhodnutí soudu ve věci osvobození od soudních poplatků by byla způsobilá založit toliko svévolná aplikace ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., spočívající buď v absenci jakéhokoli odůvodnění anebo obsahující odůvodnění vybočující v extrémní míře z rámce vymezeného principy spravedlnosti (nález

sp. zn. IV. ÚS 2856/08

, srov. i nález

sp. zn. IV. ÚS 289/03

). Dané okolnosti v posuzované věci stěžovatele, vycházeje i z obsahu vyžádaného spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 49 Cm 74/2003, zjištěny nebyly. Odlišný (a výkladově možný) náhled na to, do jaké míry rozhodné okolnosti naplňují či nikoliv relativně neurčitý pojem "poměry účastníka", zásah do ústavně zaručeného základního práva na spravedlivý proces bez dalšího nezakládá.

Tím samým předjímáno ze zákona je i rozhodnutí o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce (§ 30 odst. 1, 2 o. s. ř.).

Pro uvedené byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnuta [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. března 2010

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu