Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 410/10 ECLI:CZ:US:2010:3.US.410.10.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed because ordinary appeal is pending, violating exhaustion of remedies rule.

Numero d'incarto III.ÚS 410/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Mr. Ing. L. M. against lower court rulings regarding a debt dispute. The applicant argued a violation of fair trial rights, but the Court found the complaint procedurally inadmissible because a regular appeal was simultaneously pending. The Court ruled that the principle of subsidiarity requires exhausting all ordinary legal remedies before seeking constitutional relief.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 72 odst. 3 a 4 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law, except for extraordinary remedies that may be rejected at the discretion of the deciding organ.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies subsidiarity principle constitutional complaint ordinary appeal procedural inadmissibility

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst.
§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu
3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
§ 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu
5 Cmo 236/2009-157; účastníkům bylo dáno poučení o možnosti podat dovolání toliko dle § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. L. M., zastoupeného JUDr. Pavlem Jařabáčem, advokátem v Ostravě, Puchmajerova 7, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 11. 2009 č. j. 5 Cmo 236/2009-157 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 12. 3. 2009 č. j. 19 Cm 114/2007-122, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností podanou dne 11. 2. 2010 se stěžovatel domáhal zrušení výše uvedených rozsudků obecných soudů. Dle stěžovatele bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

Z předložených kopií napadených rozhodnutí se podává, že Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 12. 3. 2009 č. j.

19 Cm 114/2007-122 zamítl žalobu stěžovatele, kterou se domáhal proti žalovanému zaplacení 147.799,- Kč s příslušenstvím. Prvostupňový rozsudek byl následně potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 11. 2009 č. j. 5 Cmo 236/2009-157; účastníkům bylo dáno poučení o možnosti podat dovolání toliko dle § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu.

Dotazem u krajského soudu Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal ve věci dovolání. Ústavní soud si vyžádal kopii tohoto dovolání, přičemž zjistil, že bylo podáno dne 10. 2. 2010 dle § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu a dovolání obsahuje tutéž argumentaci a námitky jako ústavní stížnost. V současné době tedy probíhá dovolací řízení v dané věci.

Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).

Dle § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Z interpretace dvou výše uvedených ustanovení vyplývá následující. U mimořádného opravného prostředku (kterým je i dovolání), který může orgán, jenž o něm rozhoduje, odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení a v době jeho podání tedy není zřejmé, zda je či není přípustný, zákon netrvá na tom, aby stěžovatel takový opravný prostředek uplatnil před podáním ústavní stížnosti. Na straně druhé však takový mimořádný opravný prostředek lze uplatnit, aniž by tím byla ohrožena možnost posléze podat ústavní stížnost, neboť jestliže orgán odmítne takový opravný prostředek z důvodů závisejících na jeho uvážení, zůstává stěžovateli otevřena lhůta pro podání ústavní stížnosti (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu). Podmínkou je pouze to, aby stěžovatel předchozí mimořádný opravný prostředek uplatnil řádně, aby nedošlo k jeho odmítnutí z jiného důvodu (např. pro opožděnost).

Jak bylo výše uvedeno, stěžovatel podal proti rozsudku odvolacího soudu souběžně s ústavní stížností také dovolání a probíhají tak paralelně dvě soudní řízení, ve kterých se stěžovatel může domáhat svých práv. S ohledem na zásadu subsidiarity ústavní stížnosti k ostatním procesním prostředkům (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), jakož i vzhledem k zásadě minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, proto Ústavní soud rozhodl tak, že ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. března 2010

Jiří Mucha v. r.

soudce Ústavního soudu