Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 448/10 ECLI:CZ:US:2010:1.US.448.10.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed as inadmissible due to exhaustion of legal remedies not yet met.

Numero d'incarto I.ÚS 448/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Inammissibile (Inadmissible)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint as inadmissible because the applicant had not exhausted all available legal remedies. The applicant claimed a violation of fair trial rights regarding a trademark invalidation proceeding, but the case was still pending after a lower court annulled a previous decision and remanded it. The court ruled that constitutional review is only possible after the administrative and judicial proceedings are definitively concluded.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law for the protection of their rights.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies constitutional complaint inadmissibility procedural means subsidiarity principle unconcluded proceedings fair trial rights administrative law review

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 1 e) zákona č. 182/1993 Sb.
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod
1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i dle čl.
čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
II. 976/08
Proto Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítnout (srov. obdobně ustálenou judikaturu Ústavního soudu, např. usnesení sp. zn. II. 976/08,
I. ÚS 86/06
Constitutional Court dismisses appeal as final judgment not yet rendered and lacks jurisdiction over pending proceedings.
II. ÚS 451/08
Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to lack of exhaustion of legal remedies.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele Telenákup Česká republika, s. r. o., se sídlem U nákladového nádraží 3146, Praha 3, zastoupeným JUDr. Jakubem Vozábem, advokátem se sídlem na Pankráci 11/449, Praha 4, proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 11 Ca 196/2007-191 ze dne 10. 12. 2009, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 30/2009-166 ze dne 13. 8. 2009, proti rozhodnutí Předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví č. j. O-146810 ze dne 29. 5. 2007 a proti rozhodnutí Předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví č. j. O-146810 ze dne 25. 6. 2007, ve spojení s návrhem na zrušení ustanovení § 96 odst. 1 a § 97 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí správního orgánu (v řízení o návrhu na neplatnost ochranné známky vedlejšího účastníka) a správních soudů, neboť jimi mělo být porušeno jeho ústavně zaručené základní právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Současně navrhl zrušit ustanovení § 96 odst. 1 a § 97 odst. 2 správního řádu jako protiústavní.

Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a to včetně podmínek daných jeho ustanovením § 75 odst. 1.

Za dané procesní situace nezbývá než konstatovat, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Ústavní stížnost jsou oprávněni podat fyzická osoba nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda [ust. § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Podle § 75 odst. 1 citovaného zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

V daném případě je zjevné, že předmětné řízení nebylo dosud ukončeno, neboť shora uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze bylo zrušeno napadené rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 25. 6. 2007, č. j. O-146810, a věc byla vrácena žalovanému Úřadu průmyslového vlastnictví k dalšímu řízení. Proti tomuto zrušujícímu rozsudku městského soudu byla podána Úřadem průmyslového vlastnictví kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, o které nebylo dosud rozhodnuto. To stěžovatel výslovně uvedl v ústavní stížnosti a potvrdil to i Městský soud v Praze. Stěžovateli je tedy otevřena možnost v plné míře svá práva uplatnit. Ústavní stížnost byla proto podána předčasně, jelikož stěžovatel nevyčerpal, a v době podání ústavní stížnosti ani nemohl vyčerpat, všechny procesní prostředky poskytnuté zákonem k ochraně jeho práv. Teprve v okamžiku, až bude řízení definitivně ukončeno, by se Ústavní soud mohl, s ohledem na zásadu subsidiarity, ústavní stížností zabývat meritorně.

Proto Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítnout (srov. obdobně ustálenou judikaturu Ústavního soudu, např. usnesení sp. zn. II. 976/08,

I. ÚS 86/06

,

II. ÚS 451/08

).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. února 2010

Vojen Guttler v. r.

soudce zpravodaj