Constitutional Court dismisses late constitutional complaint due to mandatory statute of limitations not subject to extension.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by KOVOPLAST after the statutory deadline expired. The applicant argued that the Minister of Labour's letter of July 31, 2009, violated his right to a fair process and requested an extension of the two-month filing period. The Court ruled that this deadline is mandatory and cannot be waived, leading to the dismissal of the complaint.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 3, § 72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu: The statutory time limit for filing a constitutional complaint is mandatory and cannot be extended by the Court.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele KOVOPLAST, výrobní družstvo, se sídlem Zavodní 1057, Hluk, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Sochorcem, advokátem se sídlem V Teničkách 614, Uherské Hradiště, proti jím označenému zásahu orgánu veřejné moci ve formě dopisu ministra práce a sociálních věcí ze dne 31. 7. 2009, č. j. 2008/18886-424/51, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností domáhá, aby Ústavní soud zakázal ministru práce a sociálních věcí pokračovat v porušování jeho základních práv a svobod s tím, aby ministerstvo vydalo rozhodnutí o povolení přezkumu rozhodnutí o odvolání č. j. 2007/20694.442 ze dne 3. 4. 2007. Ústavní stížnost opírá o následující důvody.
Stěžovatel podal podnět ministrovi práce a sociálních věcí k přezkoumání rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí č.j. 2007/20694-442 ze dne 3. 4. 2007, kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce v Uherském Hradišti č.j. UHA-T-4/2007 o neposkytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78 zákona o zaměstnanosti KOVOPLAST výrobnímu družstvu na čtvrté čtvrtletí roku 2006.
Tomuto podnětu však ministr nevyhověl, neboť v uvedených rozhodnutích neshledal skutečnosti nasvědčující tomu, že mohla být vydána v rozporu s právním předpisem. Toto své rozhodnutí ministr stěžovateli sdělil přípisem ze dne 31. 7. 2009, č.j. 2008/18886-424/51. Tímto rozhodnutím došlo podle stěžovatele k porušení jeho práva na spravedlivý proces, neboť ministr se v něm náležitě nevypořádal se všemi námitkami v podnětu uvedenými.
Stěžovatel dále v ústavní stížnosti výslovně žádá prominutí zákonné dvouměsíční lhůty stanovené k podání ústavní stížnosti. Je totiž přesvědčen, že trvání na dodržení této lhůty by bylo v jeho případě příliš tvrdé, což blíže odůvodňuje; v této souvislosti v ústavní stížnosti výslovně uvádí, že rozhodnutí ministra práce a sociálních věcí mu bylo doručeno 6. 8. 2009.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") pro zahájení řízení o ústavní stížnosti.
Ústavní soud v této souvislosti uvádí, že cit. přípis ministra práce a sociálních věcí ze dne 31. 7. 2009, proti němuž stěžovatel brojí, považuje za rozhodnutí orgánu veřejné moci, ne tedy za "jiný zásah". Z hlediska procesních podmínek této ústavní stížnosti je však toto rozlišení nerozhodné (viz dále).
Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Podle § 72 odst. 5 cit. zákona jestliže zákon procesní prostředky k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost v době 60 dnů ode dne, kdy stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených práv nebo svobod dozvěděl.
Stěžovateli byl citovaný přípis ministra práce a sociálních věcí doručen 6. 8. 2009. Toho dne se tedy o jeho existenci dozvěděl. Lhůta k podání ústavní stížnosti počala plynout následujícího dne a skončila v pondělí 5. 10. 2009. Ústavní stížnost však byla podána k poštovní přepravě až dne 21. 12. 2009, tedy po lhůtě stanovené pro její podání zákonem o Ústavním soudu.
K žádosti o prominutí lhůty stanovené zákonem o Ústavním soudu k podání ústavní stížnosti Ústavní soud uvádí, že tato lhůta je stanovená jako zákonná kogentní lhůta a Ústavní soud není oprávněn tuto lhůtu prominout.
Proto Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. února 2010
Vojen Güttler v. r.
soudce zpravodaj