Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 386/10 ECLI:CZ:US:2010:4.US.386.10.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to missed 60-day filing deadline after judgment delivery.

Numero d'incarto IV.ÚS 386/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by M. Š. because it was submitted 18 days after the statutory 60-day deadline expired. The judgment under review was officially delivered to the client's lawyer on April 1, 2009, making the February 8, 2010 filing untimely. The court rejected the argument that the deadline should start from the date the client learned of the judgment, emphasizing that the deadline is mandatory and runs from the date of formal delivery to legal representation.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu: The 60-day deadline for filing a constitutional complaint is mandatory and begins from the date of delivery of the final judicial decision to the legal representative, not from the date the party becomes aware of it.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint deadline mandatory time limit delivery to legal representative missed filing period procedural rigidity

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu
Ústavnímu soudu tedy nezbylo, než ústavní stížnost, bez ohledu na její obsah, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
čl. 88 odst. 2 Ústavy
Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, pročež ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout; zákonem o Ústavním soudu je totiž Ústavní soud vázán dle čl. 88 odst. 2 Ústavy.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 2. března 2010 ve věci ústavní stížnosti M. Š., zastoupené JUDr. Tomášem Doležalem, PhD., advokátem, AK se sídlem U Hranic 3221/16, 100 00 Praha 10, proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 27. 2. 2009 čj. 10 C 48/2008-42 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně stěžovatelova práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, pročež ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout; zákonem o Ústavním soudu je totiž Ústavní soud vázán dle čl. 88 odst. 2 Ústavy.

Jak Ústavní soud zjistil z vyžádané kopie doručenky, byl shora uvedený rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí doručen zástupci stěžovatelky dne 1. 4. 2009. Ústavní stížnost podaná k poštovní přepravě dne 8. 2. 2010 je proto návrhem opožděným.

Na opožděnosti ústavní stížnosti nemůže nic změnit ani skutečnost, že stěžovatelka napadla rozsudek též odvoláním; to však bylo odmítnuto usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 6. 2009 čj. 19 Co 278/2009-54 (doručené právnímu zástupci stěžovatelky dne 25. 6. 2009). Ve zřejmém rozporu s relevantními ustanoveními občanského soudního řádu, ustálenou judikaturou i procesualistickou literaturou je (nesprávná) představa stěžovatelky, dle které ona pro tvrzenou nekomunikaci svého právního zástupce odvíjí zřejmě lhůtu k podání ústavní stížnosti až od data, kdy se o stěžovaném rozsudku dozvěděla (8. 12. 2009) a nikoliv od data, kdy byl tento rozsudek v souladu s platnou procesní úpravou doručen jejímu zástupci.

Ústavnímu soudu tedy nezbylo, než ústavní stížnost, bez ohledu na její obsah, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 2. března 2010

Miloslav Výborný, v. r.

soudce zpravodaj