Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 2833/09 ECLI:CZ:US:2010:4.US.2833.09.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed as premature due to exhaustion of ordinary appeal remedies not yet completed.

Numero d'incarto IV.ÚS 2833/09
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the applicant's constitutional complaint regarding a judge's recusal. The applicant argued that a judge should have been recused due to self-admitted bias and improper assignment, violating fundamental rights. However, the court ruled the complaint inadmissible because the underlying civil proceedings were not yet final, leaving the applicant with available ordinary appeals to raise these issues.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu: Constitutional complaints are subsidiary and inadmissible if the applicant has not exhausted all available ordinary legal remedies.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies subsidiarity of constitutional review premature constitutional complaint ordinary appeal remedies recusal of judge civil procedure exhaustion inadmissible constitutional complaint

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 14, § 16, § 16a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
§ 229 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu
zejména v odvolacím řízení a v rámci řízení o žalobě pro zmatečnost proti pravomocnému rozhodnutí ve věci samé dle § 229 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 9. února 2010 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele P. C., zastoupeného Mgr. Petrem Kallou, advokátem se sídlem Jana Zajíce 32, Praha 7, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 1 Nc 133/2009-206 ze dne 12. 8. 2009, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 4. 11. 2009 byl Ústavnímu soudu doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), doplněný přípisem ze dne 27. 1. 2010, jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") č. j. 1 Nc 133/2009-206 ze dne 12. 8. 2009, v němž bylo konstatováno, že soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen "obvodní soud") JUDr. Jana Holubová není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u obvodního soudu pod sp. zn. 15 C 20/2007. Stěžovatel měl za to, že nevyloučením soudkyně, která sama uvedla, že se cítí podjatá, a také v důsledku toho, že příslušné rozhodnutí vydal soudce městského soudu, který k tomu nebyl povolán v souladu s pravidly pro přidělování agendy jednotlivým senátům, došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 36 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatel rovněž uvedl, že předmětné usnesení napadl žalobou pro zmatečnost, o jejíž přípustnosti však má pochybnosti, proto z procesní opatrnosti podal i ústavní stížnost.

Dříve než mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému projednání ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda tato splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

Stěžovateli lze přisvědčit v tom, že by odporovalo ústavním principům, jestliže by v jeho věci rozhodovala soudkyně, která měla být z jejího projednávání vyloučena [§ 14, § 16, § 16a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský soudní řád")]. Nelze ovšem pominout, že ústavní stížnost byla podána za situace, kdy řízení vedené u obvodního soudu pod sp. zn. 15 C 20/2007 není pravomocně skončeno, a stěžovatel tedy stále má možnost uplatnit své námitky stran nevyloučení soudkyně prostřednictvím soustavy řádných a mimořádných opravných prostředků, tzn. zejména v odvolacím řízení a v rámci řízení o žalobě pro zmatečnost proti pravomocnému rozhodnutí ve věci samé dle § 229 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu. Jak vyplývá z výše uvedeného, stěžovatel doposud nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu právní řád k ochraně jeho práv poskytoval, a ústavní stížnost tak byla podána předčasně (srov. např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn. II. ÚS 2815/09

,

I. ÚS 2222/09

,

II. ÚS 839/09

,

IV. ÚS 237/09

,

I. ÚS 2617/08

,

IV. ÚS 1643/08

,

II. ÚS 520/07

,

II. ÚS 515/07

,

II. ÚS 57/07

,

II. ÚS 558/07

,

II. ÚS 565/06

a další, všechna dostupná na http://nalus.usoud.cz). Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. února 2010

Michaela Židlická, v. r.

soudce zpravodaj