Constitutional Court dismissed constitutional complaint regarding blanket objection to execution costs order without specific grounds.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by Hotel Europa CZ against a district court ruling that rejected blanket objections to an execution costs order. The applicant argued that the court violated the right to court protection by failing to issue a warning to cure defects in the objection before rejecting it. However, the Court found that the applicant's lawyer explicitly indicated the objection lacked specific grounds and promised to provide them later, rendering the rejection lawful.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 52 odst. 1 exekučního řádu; § 209 a 43 o. s. ř.: Where a party or their representative explicitly acknowledges the lack of specific grounds for an objection and promises to provide them, the court is not required to issue a warning to cure defects before rejecting the objection, and no violation of the right to court protection occurs.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 21. ledna 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vladimíra Kůrky, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy o ústavní stížnosti Hotelu Evropa CZ a. s., se sídlem v Praze, Václavské náměstí 25, zastoupeného Mgr. Markem Ježkem, advokátem se sídlem v Českém Těšíně, Jablunkovská 40, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 48 Nc 1202/2008 ze dne 20. 10. 2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práva na soudní ochranu, v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu.
Tímto rozhodnutím, jak je patrno z obsahu ústavní stížnosti a k ní připojených příloh (příkazu Exekutorského úřadu Praha 6 k úhradě nákladů exekuce ze dne 28. 7. 2009, námitek stěžovatele proti uvedenému příkazu ze dne 24. 8. 2009 a obsahu napadeného usnesení ze dne 20. 10. 2009) byly zamítnuty námitky stěžovatele proti příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 21. 7. 2009 č. j. 025 EX 10920/08-45, jímž byly určeny náklady exekuce a náklady oprávněného v daném exekučním řízení, v němž má stěžovatel postavení povinného.
V důvodech ústavní stížnosti stěžovatel tvrdí porušení práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), které spatřuje v tom, že soud zamítl -nikoliv odmítl - jeho blanketní námitky podané proti příkazu exekutora, aniž postupoval v souladu ustanovením § 52 odst. 1 exekučního řádu ve spojení s § 209 a 43 o. s. ř. Nevyzval totiž stěžovatele k odstranění vad uvedeného podání, které neobsahovalo obecné náležitosti tohoto procesního úkonu, resp. neobsahovalo důvod nesouhlasu s příkazem, přičemž tak neučinil předtím ani exekutor. Soud tak významným způsobem stěžovateli upřel právo na soudní ochranu v námitkovém řízení, jež je dle zákona jednoinstanční, a nápravu nelze provést cestou řádného opravného prostředku, který zákon nepřipouští, přičemž bylo-li by ze strany soudu postupováno v souladu se zákonem, bylo by lze námitky odmítnout (nikoliv zamítnout) až tehdy, nebyly-li by jejich vady odstraněny ve lhůtě stanovené ve výzvě k odstranění vad podání.
Po té, co se seznámil s obsahem napadeného rozhodnutí a shora označených příloh, Ústavní soud posoudil stížnost jako neopodstatněnou.
Z obsahu námitek stěžovatele proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, podaných prostřednictvím jeho právního zástupce, je patrno, že jde o námitky podané blanketní formou, avšak prostřednictvím právního zástupce, který v nich současně avizuje, že je odůvodní dodatečně. Z uvedeného je zřejmé, že stěžovatel, resp. jeho právní zástupce si byl vědom nedostatku, resp. vady toho podání spočívající v neuvedení důvodu námitek, a proto sám dal najevo, že tento nedostatek dodatečně odstraní. Za uvedeného stavu tak nebyl důvod pro jeho poučení a postup podle shora označených procesních ustanovení. Pokud exekuční soud následně jeho, takto podaným, námitkám nevyhověl - byť se tak stalo nesprávnou formou - neshledal Ústavní soud v tomto postupu porušení práva na soudní ochranu a důvod pro svůj zásah. Proto ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. ledna 2010
Vladimír Kůrka
předseda senátu Ústavního soudu