Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 2905/09 ECLI:CZ:US:2010:4.US.2905.09.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismissed constitutional complaint as groundless due to sufficient reasoning in lower court decisions.

Numero d'incarto IV.ÚS 2905/09
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by the applicant against lower court rulings. The applicant claimed violations of fundamental rights, but the Court found the lower courts provided adequate and clear reasoning for their decisions. Consequently, the Court determined the complaint was merely a polemic and lacked merit, leading to its dismissal.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Zákon o Ústavním soudu; Ústava ČR; Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod: Ústavní stížnost je neopodstatněná, pokud obecné soudy dostatečně a srozumitelně odůvodnily své rozhodnutí a stěžovatelova námitky neprokazují porušení ústavně zaručených práv.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal sufficient reasoning standard fundamental rights protection Czech Constitutional Court groundless constitutional claim

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court
Chapter 1 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Article 2, Section 2 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Article 11 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Article 36, Section 1 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Article 6, Section 1 of the Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudkyně Vlasty Formánkové a soudkyně Michaely Židlické o ústavní stížnosti stěžovatele J. D., zastoupeného Mgr. Ladislavem Veselým, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Rosicích, Palackého náměstí 19, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 224/2009-81 ze dne 12. srpna 2009 a proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 16 Co 416/2007-62 ze dne 30. listopadu 2007 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a po včasném odstranění vad splňujícím i další podmínky podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel s poukazem na porušení jeho práv zaručených v čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Ústavní soud zjistil, že Okresní soud Brno - venkov usnesením č. j. 7 C 28/2007-46 ze dne 28. března 2007 (dále jen "rozhodnutí soudu prvního stupně") zastavil řízení o žalobě stěžovatele, kterou se domáhal, aby bylo žalované České republice, Ministerstvu zemědělství České republiky uložena povinnost zdržet se zásahu do vlastnického práva k nemovitostem ve vlastnictví stěžovatele a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Brně usnesením č. j. 16 Co 416/2007-62 ze dne 30. listopadu 2007 rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dovolání stěžovatele Nejvyšší soud usnesením č. j. 28 Cdo 224/2009-81 ze dne 12. srpna 2009 zamítl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Aniž by bylo zapotřebí rekapitulovat odůvodnění v záhlaví citovaných rozhodnutí a obsah ústavní stížnosti (neboť pro vyložení důvodů vedoucích k přijatému rozhodnutí Ústavního soudu toto opakování v projednávané věci nemá žádný význam), může Ústavní soud konstatovat, že se jedná o návrh zjevně neopodstatněný.

Důvody, pro které obecné soudy rozhodly výroky, s nimiž stěžovatel nesouhlasí, v odůvodnění v záhlaví citovaných rozhodnutí v naprosto dostatečném rozsahu, přehledně a srozumitelně vysvětlují, přičemž Ústavní soud se s nimi ztotožňuje a, nemaje potřebu cokoli k nim dalšího dodávat, na tyto odkazuje. Z právě uvedeného pramení, že žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatele shledáno nebylo. Ústavní stížnost je pouhou polemikou se závěry obecných soudů, takže stěžovatelovy námitky důvod ke kasaci v záhlaví citovaných rozhodnutí založit nemohly.

S ohledem na uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. ledna 2010

Miloslav Výborný

předseda IV. senátu Ústavního soudu