Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 3039/09 ECLI:CZ:US:2009:2.US.3039.09.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal claiming unfair trial due to missing fuel pump records. Court rejects claim as evidence was sufficient. No constitutional violation found.

Numero d'incarto II.ÚS 3039/09
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by a former gas station employee against his conviction for embezzlement. The complainant argued that lower courts lacked sufficient evidence because they never examined fuel pump records, which he claimed were the only proof of theft. The court rejected this, noting that the appellate court had relied on meter status logs and police reports to establish the theft and calculate the loss. Consequently, the court found no violation of fair trial principles or fundamental rights.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court dismisses constitutional complaints lacking a basis in the violation of constitutional principles, rejecting mere disagreement with lower court findings or claims of missing evidence where other valid proof exists.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal fair trial principles embezzlement conviction evidence sufficiency meter status logs police investigation records fundamental rights violation

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Ústavní soud tedy neshledal porušení základních práv a svobod stěžovatele, a proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako zjevně neopodstatněnou podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
I. ÚS 68/93
Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding property rights and inheritance under pressure. The court rejects claims of duress in rejecting inheritance.
N 17/3 SbNU 123
IV. ÚS 570/03
Constitutional Court dismisses appeal claiming unfair trial due to ignored evidence requests and judge recusal issues.
N 91/33 SbNU 378
, N 91/33 SbNU 378). V každém případě pouhá polemika s právními závěry soudů, a to zpravidla ve zcela shodném smyslu a rozsahu jako v opravných prostředcích, resp. skutečnost, že se stěžovatel neztotožňuje s názorem vysloveným soudy, nezakládá sama o době důvod k ústavní stížnosti (srov.
II. ÚS 294/95
Constitutional Court dismisses appeal claiming lower courts erred on administrative agency authority limits.
N 63/5 SbNU 481

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti P. Š., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Lacinou, advokátem, se sídlem ve Strakonicích, proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 830/2009 ze dne 12. srpna 2009, a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích čj. 4 To 40/2009-679 ze dne 17. března 2009, za účasti 1) Nejvyššího soudu a 2) Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako účastníků řízení, a 1) Nejvyššího státního zastupitelství a 2) Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 24. listopadu 2009 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, z nichž byl rozsudkem odvolacího soudu jednak k jeho odvolání zrušen rozsudek soudu prvního stupně, a dále byl uznán vinným ze spáchání trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1 trestního zákona, kterého se měl dopustit tím, že si jako zaměstnanec čerpací stanice ponechal celkem 21.055 Kč za prodané pohonné hmoty, jejichž prodej ani nezanesl do účetního systému zaměstnavatele, ani ohledně něj nevydal doklad zákazníkům. Za toto jednání mu byl uložen peněžitý trest ve výměře 50.000 Kč s náhradním trestem odnětí svobody v trvání tří měsíců, a byla mu uložena povinnost nahradit škodu. Usnesením dovolacího soudu bylo odmítnuto jeho dovolání coby podané z jiného než zákonného důvodu. Stěžovatel tvrdí, že rozhodnutími obecných soudů bylo porušeno jeho základní právo podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

2. V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že obecné soudy neměly pro své závěry dostatečnou oporu v provedeném dokazování. Konkrétně jde o to, že nikdy nebyl proveden důkaz záznamy o realizovaných odběrech na jednotlivých stojanech čerpací stanice, které jediné mohly a měly být základem pro zjištění, zda došlo v uvedených dnech k odběru pohonných hmot a v jakém množství. Nic takového však obecné soudy ani neměly k dispozici.

3. Ústavní soud není běžnou instancí v systému všeobecného soudnictví, a proto není jeho úkolem zabývat se eventuálním porušením práv chráněných podústavními předpisy. Může se zabývat pouze případy, u kterých zjistí, že v řízení před soudy byly porušeny ústavní principy (srov.

sp. zn. I. ÚS 68/93

, N 17/1 SbNU 123). Z ústavněprávního pohledu může mít nesprávné provedení důkazního řízení za následek porušení postulátů spravedlivého procesu v případech opomenutých důkazů, v případech důkazů získaných a tudíž posléze i použitých v rozporu s procesními předpisy, a konečně v případech svévolného hodnocení důkazů, tedy hodnocení provedeného bez jakéhokoliv akceptovatelného racionálního logického základu. Ústavní soud je tak v daném ohledu povolán korigovat pouze nejextrémnější excesy (srov.

sp. zn. IV. ÚS 570/03

, N 91/33 SbNU 378). V každém případě pouhá polemika s právními závěry soudů, a to zpravidla ve zcela shodném smyslu a rozsahu jako v opravných prostředcích, resp. skutečnost, že se stěžovatel neztotožňuje s názorem vysloveným soudy, nezakládá sama o době důvod k ústavní stížnosti (srov.

sp. zn. II. ÚS 294/95

, N 63/5 SbNU 481; aj.).

4. Jak bylo shora uvedeno, je námitka proti postupu obecných soudů založena na tom, že nikdy nebyl proveden důkaz záznamy o realizovaných odběrech na jednotlivých stojanech čerpací stanice, a to proto, že tyto záznamy neměly obecné soudy k dispozici. Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu je však zřejmé, že vycházel ve svých skutkových závěrech mimo jiné ze záznamů o stavech čítačů (evidentně na stojanech čerpací stanice) v jednotlivých zájmových dnech (kdy měl pracovní směnu sám stěžovatel), tak jak jsou založeny na čl. 153-167. Dlužno dodat, že evidentně na základě takto získaných informací pak odvolací soud sestavil tabulky o pohybech na jednotlivých stojanech, vyúčtování vydaných pohonných hmot a schodku (str. 10-14). Za problematické přitom rozhodně nelze považovat to, že uvedené záznamy mají ve spise formu úředního záznamu o zjištění policejního orgánu v průběhu vyšetřování, což stěžovatel ostatně přímo ani nenapadá. Každopádně námitka stěžovatele nemá reálný základ.

5. Ústavní soud tedy neshledal porušení základních práv a svobod stěžovatele, a proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako zjevně neopodstatněnou podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. prosince 2009

Stanislav Balík, v. r.

předseda senátu