Constitutional complaint dismissed because the challenged court decision was already annulled by the Supreme Court.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by L. L. against a Prague Municipal Court ruling regarding litigation costs. The applicant argued this violated his rights under Article 36 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms, but the Court found the underlying decision was no longer legally binding. Since the Supreme Court had annulled the contested decision in July 2009, the complaint was deemed inadmissible as it did not target a final, effective judicial act.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is inadmissible if it is directed against a decision that has been annulled by a higher court, as it no longer constitutes a legally binding judicial act.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 10. prosince 2009 ve věci navrhovatele L. L., zastoupeného Mgr. Kateřinou Sedláčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Ostrovní 30, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 12. 2006 č. j. 11 Co 332/2006-32, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se domáhal zrušení výroku o nákladech řízení ve výše citovaném usnesení s tím, že se rozhodnutím soudu cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej nepřípustným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu sdělení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 2. 2008 a jeho usnesení ze dne 23. 7. 2009 sp. zn. 20 Cdo 2348/2007 bylo zjištěno, že proti rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. 11 Co 332/2006-32 podal dovolání oprávněný ve věci nařízení výkonu rozhodnutí proti povinnému, nyní stěžovateli, Nejvyšší soud ČR dovolání vyhověl, citované usnesení zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.
Z výše uvedeného nutno konstatovat, že v návrhu napadené rozhodnutí bylo dne 23. 7. 2009 zrušeno Nejvyšším soudem ČR, ústavní stížnost tak nesměřuje proti pravomocnému rozhodnutí a je tedy stížností nepřípustnou. Proto bylo rozhodnuto, jak ve výroku obsaženo [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. prosince 2009
Pavel Holländer
soudce zpravodaj