Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 2053/09 ECLI:CZ:US:2009:1.US.2053.09.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed for being filed late after the 60-day deadline expired.

Numero d'incarto I.ÚS 2053/09
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the applicant against lower court rulings regarding a debt dispute. The applicant argued that fundamental rights were violated, but the Court found the filing procedurally inadmissible. The Court determined the 60-day deadline for the complaint expired in September 2006, long before the complaint was submitted in 2009.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court: A constitutional complaint must be filed within 60 days of the decision's service; failure to meet this deadline renders the complaint inadmissible.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint statute of limitations procedural admissibility 60 day deadline Czech Constitutional Court

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
Supreme Court Case No. 33 Cdo 3313/2007-442

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. V. Š., zastoupeného JUDr. Tatianou Jiráskovou, advokátkou v Plzni, Kamenická 1, proti výroku I rozsudku Krajského soudu v Plzni sp. zn. 13 Co 150/2006 ze dne 23. května 2006 a proti výroku II a V rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih sp. zn. 8 C 125/2000 ze dne 9. prosince 2005, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou na poště dne 31. 7. 2009 brojí stěžovatel proti výroku I rozsudku Krajského soudu v Plzni sp. zn. 13 Co 150/2006 ze dne 23. května 2006, jímž byl ve výroku II a V potvrzen rozsudek Okresního soudu Plzeň-jih sp. zn. 8 C 125/2000 ze dne 9. prosince 2005. Napadenými výroky rozsudku soudu prvního stupně byla zamítnuta žaloba stěžovatele o zaplacení částky 36.879,- Kč s příslušenstvím (výrok II) a o zaplacení částky 25.000,- Kč s příslušenstvím (výrok V). Napadenými rozhodnutími byla podle jeho názoru porušena ustanovení čl. 36 odst. 1 a 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), pro zahájení řízení o ústavní stížnosti.

Podle ustanovení § 72 odst. 3 citovaného zákona ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Podle ustanovení § 72 odst. 4 citovaného zákona byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

V předmětné věci byly ústavní stížností napadeny výrok I rozsudku Krajského soudu v Plzni sp. zn. 13 Co 150/2006 ze dne 23. května 2006 a výrok II a V rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih sp. zn. 8 C 125/2000 ze dne 9. prosince 2005. Ze spisu sp. zn. 8 C 125/2000 vedeného u Okresního soudu Plzeň-jih vyplývá, že rozsudek Krajského soudu v Plzni byl právní zástupkyni stěžovatele doručen dne 10. 7. 2006 (č.l. 383). Ze spisu je dále patrno, že stěžovatel podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání; dovolací řízení však bylo usnesením Nejvyššího soudu č. j. 33 Cdo 3313/2007-442 ze dne 31. 10. 2007 zastaveno z toho důvodu, že se nepodařilo odstranit nedostatek podmínek řízení. Rozhodnutí o dovolání bylo stěžovateli doručeno dne 3. 12. 2007 (č.l. 443).

Vzhledem k tomu, že řízení o dovolání bylo zastaveno, nebyly splněny podmínky pro postup podle ustanovení § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, a proto lhůtu pro podání ústavní stížnosti je nutno odvozovat od doručení rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, jímž byl v napadených výrocích rozsudek soudu prvního stupně potvrzen.

Rozsudek Krajského soudu v Plzni sp. zn. 13 Co 150/2006 ze dne 23. května 2006 byl stěžovateli – jak je výše uvedeno – doručen cestou jeho právní zástupkyně dne 10. 7. 2006. Od tohoto dne počala plynout ve smyslu § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lhůta k podání ústavní stížnosti, která skončila v pátek dne 8. 9. 2006. Ústavní stížnost však byla podána k poštovní přepravě dne 31. 7. 2009, tedy po lhůtě stanovené pro její podání citovaným zákonem. I v případě, že by bylo možné odvozovat lhůtu k podání ústavní stížnosti od rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání, by však byla ústavní stížnost podána opožděně. Rozhodnutí dovolacího soudu bylo totiž stěžovateli doručeno dne 3. 12. 2007, takže při počítání lhůty od něho odvozeného by lhůta pro podání ústavní stížnosti skončila v pátek dne 1. 2. 2008.

Za tohoto stavu soudce zpravodaj ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. listopadu 2009

Vojen Güttler v.r.

soudce zpravodaj