Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 2498/09 ECLI:CZ:US:2009:2.US.2498.09.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses wife's request to stop husband's prison term due to lack of standing and jurisdiction.

Numero d'incarto II.ÚS 2498/09
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected a petition by a woman seeking to suspend her husband's prison sentence based on his poor health and alleged innocence. The court ruled that the petitioner lacked standing as she was not a party to the criminal proceedings against her husband and the Constitution does not recognize the actio popularis doctrine. Furthermore, the Court determined it had no jurisdiction to decide on requests for suspension of sentence execution, which falls under the competence of the ordinary court where the sentence is served.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu; čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy: The Constitutional Court lacks jurisdiction to decide on requests for suspension of sentence execution and requires the petitioner to be a direct party to the proceedings to establish standing.

Parole chiave

Generato dall'IA
Constitutional Court jurisdiction actio popularis doctrine standing in constitutional review suspension of sentence execution criminal proceedings parties

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl.
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy
čl. 3 odst. 3 Ústavy
Při výkonu svých kompetencí musí respektovat jeden ze základních principů právního státu zakotvený v čl. 3 odst. 3 Ústavy a čl.
čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon.
čl. 83 Ústavy
§ 43 odst. 1 písm. c), d) zákona o Ústavním soudu
§ 320 odst. 2 tr. ř.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl o návrhu J. Z., ze dne 18. září 2009, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 22. září 2009, stěžovatelka navrhuje, aby Ústavní soud rozhodl o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody, který byl uložen jejímu manželu J. Z. Poukazuje na jeho velmi špatný zdravotní stav a na ustanovení trestního zákona a trestního řádu, umožňující upuštění od potrestání, podmíněné upuštění od potrestání s dohledem, mimořádné snížení trestu odnětí svobody a zastavení trestního stíhání. Má za to, že je na místě tato ustanovení v daném případě aplikovat, a to i s ohledem na to, že J. Z.a trestný čin, za nějž byl odsouzen, nespáchal. Domnívá se, že je v pravomoci Ústavního soudu její žádosti vyhovět.

Ústavní soud se v prvé řadě zabýval tím, zda návrh splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“). Pouze v takovém případě se podaným návrhem může zabývat i po stránce věcné.

Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Z podání je zřejmé, že navrhovatelka je uplatňuje výlučně ve vztahu k právnímu postavení svého manžela J. Z., pravomocně odsouzeného k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.

Ústavní soud v minulosti opakovaně judikoval, že česká právní úprava řízení o ústavní stížnosti nezná tzv. actio popularis, a proto striktně vychází z toho, že navrhovatel musí být účastníkem napadeného řízení. V daném případě však navrhovatelka účastníkem řízení, v němž byl vydán odsuzující rozsudek, zjevně nebyla a nelze ani tvrdit, že v něm bylo rozhodováno o jejích základních právech a svobodách. Není tudíž aktivně legitimována k podání návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti.

Stěžovatelka se rovněž mýlí, když se domnívá, že je v pravomoci Ústavního soudu vyhovět žádosti o upuštění od výkonu trestu.

Ústavní soud je dle článku 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti. Při výkonu svých kompetencí musí respektovat jeden ze základních principů právního státu zakotvený v čl. 3 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. Ústavní soud má tedy přesně vymezenou pravomoc (viz čl. 87 Ústavy), kterou nemůže překročit. Mezi jeho oprávnění nepatří rozhodovat o návrzích podaných dle norem podústavního práva, v daném případě o žádosti o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody. K tomu je oprávněn obecný soud, v jehož obvodu odsouzený trest vykonává (srov. ust. § 320 odst. 2 tr. ř.).

Vzhledem k tomu, že návrh podává osoba zjevně k tomu neoprávněná a jde o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, Ústavnímu soudu nezbylo, než jej podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c), d) odmítnout.

Ústavní soud nepřehlédl, že návrh trpí i dalšími formálními a obsahovými nedostatky, a že navrhovatelka není zastoupena advokátem. K odstranění zmiňovaných vad však Ústavní soud navrhovatelku nevyzýval, neboť ani jejich náprava by nemohla nic změnit na tom, že návrh není z důvodů shora uvedených přijatelný k meritornímu projednání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. října 2009

Stanislav Balík

soudce zpravodaj