Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 1984/09 ECLI:CZ:US:2009:3.US.1984.09.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint against administrative court ruling on pension deductions and document interpretation.

Numero d'incarto III.ÚS 1984/09
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by a pensioner against a Supreme Administrative Court decision. The applicant argued that lower courts incorrectly interpreted an inventory document and violated fundamental rights by relying on a statute deemed contradictory to the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The court rejected these claims, finding the administrative and judicial reasoning logically sound, consistent with established legal doctrine, and not a clear violation of interpretive standards.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is inadmissible if the Constitutional Court finds the argumentation of the court whose decision is attacked to be sound and the applicant's claims to be clearly unfounded.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint administrative law interpretation of evidence fundamental rights clearly unfounded pension deductions Charter of Fundamental Rights

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů
V důsledku toho, že porušení práv, jichž se stěžovatel dovolával, Ústavní soud neshledal, byl posouzen jeho návrh jako zjevně neopodstatněný a mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
IV. ÚS 273/02
Constitutional Court allows tax appeal by ruling lower court failed to review tax authority's duty to consider taxpayer benefits.
I. ÚS 643/06
Constitutional Court of Czech Republic annuls lower court rulings for violating property rights via global customs guarantee interpretation.
III. ÚS 188/04
Constitutional Court annuls administrative decisions for violating the right to legitimate expectation under the ECHR. The court found lower courts failed to protect the claimant's legitimate expectation regarding pension benefits. The decision establishes that courts must protect fundamental rights when interpreting labor law norms. The Constitutional Court ruled that the lower courts violated the claimant's right to legitimate expectation. This case confirms that fundamental rights protection is integral to judicial interpretation of labor law. The court emphasized the principle of pacta sunt servanda in labor relations. The decision highlights the duty of courts to balance objective and subjective rights. The ruling reinforces the importance of protecting individual rights in administrative proceedings.
III. ÚS 303/04
Constitutional Court annuls Regional Court ruling for arbitrary procedural delay denial violating fair trial rights.
III. ÚS 677/07
Constitutional Court allows cost reimbursement when administrative court stops proceedings due to applicant's satisfaction.
IV. ÚS 1181/07
Constitutional Court allows father's alimony claim by striking lower court ruling for arbitrary application of family law.
Pl. ÚS 85/06
Constitutional Court dismisses appeal claiming violation of fair trial rights due to conflicting Supreme Court rulings on mortgage rights.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 10. září 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele Mgr. Ing. R. V., zastoupeného JUDr. Janou Kašpárkovou, advokátkou se sídlem Blanická 19, 772 00 Olomouc, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. května 2009 č. j. 4 Ads 8/2009-54, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Formálně bezvadným návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatel napadl v záhlaví označený rozsudek Nejvyššího správního soudu, jímž byla zamítnuta jeho kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. října 2008 č. j. 38 Cad 3/2006-29, kterým tamní soud zamítl žalobu směřující vůči přesně označenému rozhodnutí správního orgánu.

Stěžovatel tvrdil, že rozhodnutím Nejvyššího správního soudu došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a ústavních kautel zakotvených v čl. 2, čl. 4, čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Toto své přesvědčení odůvodnil tím, že v dané záležitosti (stran penále vztahujícího se k zálohám na důchodové pojištění za vymezené období) rozhodující správní orgány a posléze obecné soudy jednak nesprávně interpretovaly obsah listiny "Inventura pohledávek k 25.01.05" a jednak se opíraly mimo jiné i o § 13a odst. 9 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném po 1. lednu 2004 (jenž byl změněn zákonem č. 305/2008 Sb.), který shledává za rozporný s čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Ve svém návrhu nejdříve zrekapituloval vývoj předmětného řízení a poté i námitky uplatněné v kasační stížnosti, s nimiž se dle názoru stěžovatele Nejvyšší správní soud akceptovatelným způsobem nevypořádal, když (údajně) také nevycházel z výkladových zásad in dubio pro libertate a in dubio mitius (nálezy Ústavního soudu

sp. zn. IV. ÚS 273/02

,

I. ÚS 643/06

). Na podporu svých vývodů stěžovatel opětovně poukázal rovněž na rozhodovací důvody obsažené v nálezu Ústavního soudu

sp. zn. III. ÚS 188/04

, týkající se sofistikovaného zdůvodňování zjevné nespravedlnosti, a v návaznosti na to navrhl, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Z pohledu ústavněprávního dle názoru Ústavního soudu argumentace Nejvyššího správního soudu obstojí. Interpretace relevantního právního rámce a obsahu kritice stěžovatele podrobeného listinného důkazu, kterou podává v odůvodnění svého rozsudku (s. 56-58), je interpretací nestojící v rozporu s obsahem jak právní praxí, tak i doktrínou obecně akceptovaných výkladových metod (kupř. nálezy

sp. zn. III. ÚS 303/04

,

III. ÚS 677/07

,

IV. ÚS 1181/07

), přičemž ani není v daném případě výrazem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován (srov. nález

sp. zn. Pl. ÚS 85/06

). S ohledem na logicky přesvědčivě vybudované odůvodnění předmětného rozhodnutí nejsou dány podmínky pro aplikaci zásad vyplývajících z rozhodovacích důvodů vyložených v odkazovaných nálezech Ústavního soudu a z pohledu tohoto aspektu jim nelze situaci stěžovatele připodobnit.

V důsledku toho, že porušení práv, jichž se stěžovatel dovolával, Ústavní soud neshledal, byl posouzen jeho návrh jako zjevně neopodstatněný a mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. září 2009

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu