Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to exhaustion of domestic remedies and lack of urgency.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court suspended proceedings regarding a constitutional complaint filed by a patient against psychiatric hospitalization decisions. The patient argued violations of fundamental rights, including lack of legal representation and procedural delays, but the court noted that a separate action for confusion had already been filed and subsequently dismissed by the appellate court. Consequently, the court ruled the complaint inadmissible because the applicant failed to exhaust available domestic remedies before seeking constitutional review.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o ústavní stížnosti; § 77 zákona o ústavní stížnosti: Constitutional complaints are inadmissible if effective domestic remedies have not been exhausted or if the case lacks urgency due to the existence of other pending proceedings capable of providing redress.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti P. S., zastoupeného Mgr. Robertem Cholenským, advokátem, se sídlem v Brně, směřující proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 44 Co 139/2008 ze dne 26. června 2008, usneseni Městského soudu v Brně č. j. 71L 453/2008-6 ze dne 3. března 2008, a proti postupu Psychiatrické léčebny Brno-Černovice, za účasti 1) Krajského soudu v Brně, 2) Městského soudu v Brně, a 3) Psychiatrické léčebny Brno-Černovice, se sídlem Húskova 2, Brno, jako účastníků řízení, takto:
1. Řízení o návrhu na zrušení usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 44 Co 139/2008 ze dne 26. června 2008, usneseni Městského soudu v Brně č. j. 71L 453/2008-6 ze dne 3. března 2008, a proti části postupu Psychiatrické léčebny Brno-Černovice se zastavuje.
2. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podanou dne 18. září 2008 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, z nichž usnesením soudu prvého stupně bylo vysloveno, že k převzetí stěžovatele do psychiatrické léčebny došlo ze zákonných důvodů, a usnesením odvolacího soudu bylo k odvolání stěžovatele potvrzeno usnesení soudu prvého stupně. Dále se domáhá konstatování porušení svých práv ze strany obecných soudů a Psychiatrické léčebny Brno-Černovice. Namítá, že zásahy orgánů veřejné moci došlo k porušení jeho základních práv a svobod podle čl. 8 odst. 1 a 4, čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 37 odst. 2, a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a podle čl. 5 odst. 1, 2 a 4, čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
2. V ústavní stížnosti je, stručně vyloženo, konkrétně namítáno, že k převzetí stěžovatele do psychiatrické léčebny proti jeho vůli došlo v rozporu se zákonem, a to jak pro absenci hmotněprávních důvodů, tak pro porušení procesních pravidel. Dále je namítáno, že stěžovatel nebyl v průběhu řízení nikdy ze strany obecných soudů slyšen, že neměl efektivní právní zastoupení, a že ve věci nebylo rozhodováno urychleně.
3. Stěžovatel souběžně s ústavní stížností podal v téže věci žalobu pro zmatečnost ovšem v ústavní stížnosti akcentoval, že ta směřuje a může směřovat jen proti některým aspektům protiústavních zásahů do stěžovatelových práv, které namítá v ústavní stížnosti, a pokud jde o ostatní zásahy, nemá k dispozici jiný efektivní prostředek než ústavní stížnost. Proto bylo řízení přerušeno do doby pravomocného rozhodnutí o žalobě stěžovatele pro zmatečnost, vedené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 51 C 31/2008.
4. Podáním doručeným dne 7. května 2009 stěžovatel sdělil, že mu bylo 9. dubna 2009 doručeno usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 51 C 31/2008-17 ze dne 26. února 2009, které v kopii přiložil. Uvedeným usnesením bylo k žalobě stěžovatele pro zmatečnost zrušeno usnesení téhož soudu sp. zn. 44 Co 139/2008 ze dne 26. června 2008, neboť byla nesprávným postupem odvolacího soudem stěžovateli odňata možnost jednat před soudem. Z uvedeného usnesení rovněž vyplývá, že stěžovatel byl jediným účastníkem řízení.
5. Uvedeným podáním stěžovatel současně navrhl, aby Ústavní soud nepokračoval v řízení až do nového rozhodnutí odvolacího soudu, případně až do doby nového rozhodnutí soudu prvého stupně s tím, že návrh bude přiměřeně upraven v závislosti na obsahu rozhodnutí obecných soudů. Pro případ, že v řízení bude pokračováno, stěžovatel upravil svůj návrh tak, že vzal ústavní stížnost co do namítaného porušení čl. 8 odst. 1 a 2, čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 37 odst. 2 a 38 odst. 2 Listiny a čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy napadenými rozhodnutími obecných soudů, a postupu Psychiatrické léčebny Brno-Černovice zpět. Současně však navrhl, aby bylo vysloveno, že postupem Psychiatrické léčebny Brno-Černovice a Městského soudu v Brně došlo k porušení jeho práva být neprodleně seznámen s důvody nedobrovolné hospitalizace podle čl. 5 odst. 2 Úmluvy, a že postupem obecných soudů došlo k porušení jeho práva na urychlené projednání věci podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy.
. Ústavní soud konstatuje, že došlo ke splnění podmínky pro niž přerušil řízení o ústavní stížnosti, a proto je třeba v řízení pokračovat.
7. Podle § 77 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") může stěžovatel vzít ústavní stížnost zpět do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě. Stěžovatel této možnosti využil, a proto Ústavní soud rozhodl tak, jak je ve výroku ad 1) uvedeno.
8. Ústavní soud neshledal důvody pro další přerušení řízení, jak navrhoval stěžovatel, a to z dále vyložených důvodů, které rovněž vedly k odmítnutí ústavní stížnosti pro nepřípustnost.
9. Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti jakožto ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod je její subsidiarita. To je dáno tím, že základní práva a svobody jsou podle čl. 4 Ústavy České republiky pro ochranou soudní moci jako celku a nikoliv jen pod ochranou Ústavního soudu. Roli Ústavního soudu je proto třeba zásadně chápat jako instanci rozhodující na národní úrovni až o posledním prostředku nápravy a proto také před lze před vyčerpáním ústavní stížnosti jen zřídka s úspěchem tvrdit porušení čl. 13 Úmluvy. Z toho dále plyne, že na národní úrovni je zásadně každý procesní prostředek způsobilý k nápravě porušených základních práv a svobod bez ohledu na to, která soudní instance o něm rozhoduje. Teprve pokud žádný z obecných soudů, které přicházejí v úvahu, nápravu neučinil, je dána pravomoc Ústavního soudu.
10. Jak bylo výše uvedeno, bylo usnesení odvolacího soudu zrušeno k žalobě pro zmatečnost. Tím byla otevřena možnost, aby již v řízení před odvolacím soudem došlo k nápravě, kterou stěžovatel požaduje ústavní stížností. V řízení před odvolacím soudem má přitom stěžovatel zachována všechna procesní práva a může tedy uplatňovat i námitky, které jsou obsaženy v ústavní stížnosti. Ústavní soud přitom není oprávněn rozhodnutí odvolacího soudu ani předjímat ani do jeho pravomoci neoprávněně zasahovat, tedy ani tím, že by do jeho rozhodnutí přerušoval řízení o ústavní stížnosti jež byla podána ve zcela jiné procesní situaci.
11. Konečně pokud jde o námitku nepřiměřené délky řízení je třeba vyjít z toho, že novela zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zavedla s účinností od 27. dubna 2006 (zákonem č. 160/2006 Sb.) nový prostředek k ochraně práva na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě, a to uplatněním nároku na náhradu škody a na zadostiučinění v příslušných řízeních. To znamená, že před podáním ústavní stížnosti s touto námitkou je zapotřebí nejprve využít uvedený prostředek k ochraně práva poskytnutý zákonem (srov.
sp. zn. IV. ÚS 391/07
ze dne 7. srpna 2007; aj.), což stěžovatel neučinil.
12. Ze shora vyložených důvodů bylo podle § 77 zákona zastaveno řízení o ústavní stížnosti v části, jíž se stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí obecných soudů a částečně i ohledně vyslovení porušení základních práv a svobod stěžovatele postupem Psychiatrické léčebny Brno-Černovice a ve zbývající, resp. nově vymezené části, byla ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta jako nepřípustná podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. května 2009
Stanislav Balík, v. r.
předseda senátu