Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 1129/09 ECLI:CZ:US:2009:4.US.1129.09.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding procedural delays in joint criminal proceedings as unfounded.

Numero d'incarto IV.ÚS 1129/09
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint challenging a district court's decision to join multiple criminal cases. The applicant argued that joining the cases caused unnecessary delays and violated her rights to a fair trial and legal certainty. The court found the complaint unfounded because the statutory basis for joining cases was applied without arbitrariness, and the applicant's concerns about future delays were merely hypothetical.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.; Constitutional complaints are rejected as obviously unfounded when applicants merely predict future procedural delays without demonstrating that the court's application of statutory provisions for joining cases lacked arbitrariness or violated fundamental rights.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal joint criminal proceedings procedural delay argument legal certainty violation fair trial rights

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
§ 20 odst. 1 tr. řádu
§ 23 odst. 3 tr. řádu
1 a § 23 odst. 3 tr. řádu ke spojení v něm označených trestních věcí ke společnému projednání a rozhodnutí, má za to, že stran trestní věci 3 T 11/2009 dojde k neúčelnému a neekonomickému prodloužení řízení.
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 38 Listiny základních práv a svobod
1, čl. 38 Listiny základních práv a svobod a čl.
čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
38 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 14. května 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatelky Ing. E. H., zastoupené Mgr. Vladanem Tisovským, advokátem se sídlem Sokolská třída 871/6, 702 00 Ostrava, o ústavní stížnosti proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 25. února 2009 sp. zn. 3 T 11/2009, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatelka napadla v záhlaví označené usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7. Tamnímu soudu vytkla, že pokud došlo předmětným rozhodnutím dle § 20 odst. 1 a § 23 odst. 3 tr. řádu ke spojení v něm označených trestních věcí ke společnému projednání a rozhodnutí, má za to, že stran trestní věci 3 T 11/2009 dojde k neúčelnému a neekonomickému prodloužení řízení. To v situaci, kdy toliko tato se jí týká, přičemž zde není ohledně spojených věcí dle jejího názoru dána ani shoda v kvalifikaci stíhaného jednání a vlastním způsobu jeho provedení. Je přesvědčena o tom, že v důsledku toho soud rozhodl v rozporu s jejími ústavně zaručenými základními právy, zakotvenými v čl. 36 odst. 1, čl. 38 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

V návaznosti na tuto kritiku se posléze domáhala, aby Ústavní soud napadené usnesení obecného soudu nálezem zrušil

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně konstatoval, že mezi požadavky, jež vyplývají z článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, patří předvídatelnost a transparentnost obsazení soudu, čímž je vyloučen výběr soudců a soudů "ad hoc" (kupř. nálezy

sp. zn. III. ÚS 200/98

,

III. ÚS 293/98

,

I. ÚS 93/99

,

III. ÚS 29/01

,

IV. ÚS 307/03

,

I. ÚS 722/05

,

III. ÚS 2853/07

). Z pohledu práva na spravedlivý proces dále v dané souvislosti vyplývá ten důsledek, že aplikace konkrétních zákonných ustanovení (§ 20 odst. 1, § 23 odst. 3 tr. řádu), zakládajících možnost soudu spojit dosud samostatně vedené věci, nesmí vykazovat prvky svévole. Tuto v rozhodování soudu, s ohledem na ostatní obžalované, právní kvalifikaci obžalob a takto i celkový kontext spojených věcí, Ústavní soud neshledal. Možné budoucí průtahy v projednávání a rozhodování věci, uvedené na podporu jejích závěrů a vyvozované z povahy řízení vedeného u označeného soudu původně pod sp. zn. 24 T 56/2008, stěžovatelka pouze předem předpokládá, resp. namítá v hypotetické rovině.

Vycházeje z uvedeného, posoudil Ústavní soud návrh stěžovatelky jako zjevně neopodstatněný a mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jej odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. května 2009

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu