Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 2995/08 ECLI:CZ:US:2009:4.US.2995.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal claiming unfair trial due to lack of evidence in custody dispute case.

Numero d'incarto IV.ÚS 2995/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a mother against her conviction for obstructing court orders regarding her minor son's contact with his father. The court found that lower courts conducted a fair trial with sufficient evidence and properly explained why additional evidence requested by the complainant was unnecessary. Consequently, the court determined no violation of the right to a fair trial occurred and dismissed the appeal as clearly unfounded.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; čl. 36 Listiny základních práv a svobod: Ústavní soud odmítá ústavní stížnost, pokud obecné soudy postupovaly ústavně konformním způsobem a důkazy byly dostatečné k rozhodnutí, aniž by došlo k porušení práva na spravedlivý proces.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal right to fair trial obstruction of court orders custody dispute evidence sufficiency unfair trial claim Constitutional Court jurisdiction

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
čl. 36 Listiny základních práv a svobod
čl. 81 Ústavy
čl. 91 Ústavy
81 a čl. 91 Ústavy), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat do rozhodování těchto soudů.
čl. 83 Ústavy
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR
83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR].
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky K. M., zastoupené JUDr. Ondřejem Veselým, advokátem advokátní kanceláře v Písku, Hradební 134/II, směřující proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 4 To 430/2008-155 ze dne 24. června 2008 a proti rozsudku Okresního soudu v Písku č. j. 5 T 61/2007-122 ze dne 31. března 2008 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a po včasném odstranění vady splňujícím i další podmínky podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka s odkazem na porušení jejího práva na spravedlivý proces vyplývajícího z čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti, z přiložených příloh a ze spisu Okresního soudu v Písku sp. zn. 5 T 61/2007 (dále jen "trestní spis") Ústavní soud zjistil, stěžovatelka, matka nezletilého syna Pavla |jedná se o pseudonym| (dále jen "nezletilý"), byla rozsudkem Okresního soudu v Písku č. j. 5 T 61/2007-122 ze dne 31. března 2008 uznána vinnou ze spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí, které spočívalo v tom, že v době od 4. března 2006 do 26. prosince 2006 v osmnácti daty specifikovaných případech odmítla realizovat, resp. mařila, výkon rozhodnutí v podobě usnesení Okresního soudu v Písku sp. zn. Nc 182/2004 ze dne 10. listopadu 2004 a rozsudku Okresního soudu v Písku sp. zn. Nc 182/2004 ze dne 17. března 2005 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 6 Co 1379/2005 ze dne 30. června 2005, kterými byl upraven styk nezletilého s jeho otcem M. K. (dále jen "otec"), za což jí byla usnesením Okresního soudu v Písku sp. zn. Nc 182/2004 ze dne 4. dubna 2006 uložena další pokuta za neplnění povinností při styku otce s nezletilým, tedy poté, co byla proti ní bezvýsledně použita opatření v občanském soudním řízení směřující k výkonu rozhodnutí soudu o výchově nezletilých dětí. Stěžovatelka byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Odvolání stěžovatelky Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č. j. 4 To 430/2008-155 ze dne 24. června 2008 zamítl. Dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud usnesením sp. zn. 6 Tdo 1377/2008 ze dne 29. října 2008 odmítl.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že soudy obou stupňů přihlížely pouze k důkazům, které byly prováděny v její neprospěch, a důkazy provedené či navržené v její prospěch vůbec neprovedly, popřípadě k nim nepřihlížely. Dále stěžovatelka zpochybňuje věrohodnost svědků, které obecné soudy vyslechly a uvádí jednotlivé důkazy v její prospěch, které nebyly provedeny.

Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelkou předložená tvrzení, přezkoumal ústavní stížností napadená rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81 a čl. 91 Ústavy), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR].

K námitkám stěžovatelky Ústavní soud poukazuje na obsah trestního spisu, z něhož vyplývá, že byla provedena řada důkazů dostatečně odůvodňujících závěr o spáchání shora uvedeného trestného činu. Jedním z nich byl spis Okresního soudu v Písku sp. zn. Nc 182/2004, který si Ústavní soud také vyžádal a který obsahuje celou řadu listin tento závěr podporujících. Důkazy provedené obecnými soudy podle přesvědčení Ústavního soudu umožňovaly spolehlivě ve věci rozhodnout. Pokud obecné soudy odmítly provést jako nadbytečné další důkazy navržené stěžovatelkou, odůvodnil to Krajský soud v Českých Budějovicích přiléhavě tím, že nalézací soud bez jakýchkoli důvodných pochybností zjistil, v kterých konkrétních případech se stěžovatelka úmyslně odmítala podrobit soudnímu rozhodnutí o úpravě styku otce s nezletilým, a to i poté, co proti ní byla bezvýsledně použita opatření v občanském soudním řízení.

Z obsahu trestního spisu dále vyplývá, že obecné soudy postupovaly v trestním řízení vedeném proti stěžovatelce ústavně konformním způsobem. Napadené rozsudky jsou logicky, jasně a přesvědčivě odůvodněny, v řízení nelze spatřovat prvky svévole a není z něho patrný ani extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a skutkovými a právními závěry, jež z něho obecné soudy vyvodily. Obecné soudy aplikovaly (pouze) podústavní právo a Ústavní soud nenabyl přesvědčení, že by projednávaná věc zasáhla do roviny ústavněprávní.

Ústavní soud tak uzavírá, že porušení práva na spravedlivý proces ani jiných ústavně zaručených práv stěžovatelky nezjistil a žádný důvod ke svému kasačnímu zákroku neshledal.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. května 2009

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu