Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 702/09 ECLI:CZ:US:2009:3.US.702.09.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal claiming unfair trial due to evidence evaluation and witness testimony refusal.

Numero d'incarto III.ÚS 702/09
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint regarding the lower courts' handling of a criminal case. The applicant argued that the courts improperly evaluated evidence and refused to hear witnesses, violating fair trial rights. The court dismissed the complaint because it cannot re-evaluate evidence assessments unless there is an extreme excess in reasoning.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.; The Constitutional Court dismisses constitutional complaints as obviously unfounded when the lower courts' evidence evaluation lacks extreme excess or irrational reasoning.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal fair trial rights evidence evaluation review witness testimony refusal extreme excess standard

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
Včas podanou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů (vydaných v jeho trestní věci) s tvrzením, že jimi byl dotčen v ústavně zaručeném základním právu na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl.
čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).
čl. 83 Ústavy ČR
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR
83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR] oprávněn (pohledem "další odvolací instance") přehodnocovat obecnými soudy učiněné hodnocení ve věci provedených důkazů.
čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR
) a takto je lze považovat za ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování ve smyslu čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
III. ÚS 84/94
Constitutional Court dismisses complaint as lower courts correctly applied property law principles.
III. ÚS 166/95
Constitutional Court voids lower court ruling for failing to verify evidence on service date, violating fair trial principles.
II. ÚS 182/02
Constitutional Court dismisses appeal on payment order, ruling ordinary courts properly handled evidence and procedural rights.
II. ÚS 539/02
Constitutional Court dismisses appeal claiming restitution law applies to non-agricultural land via competence dispute.
I. ÚS 585/04
Constitutional Court dismisses appeal but finds unfair trial delay violated due process rights.
II. ÚS 566/06
Constitutional Court annuls Supreme Court decision for procedural error in calculating appeal deadline. The Supreme Court miscalculated the deadline by relying on a wrong delivery receipt, violating the right to a fair trial. The Constitutional Court found the Supreme Court's error evident and violated the right to a fair trial. The Supreme Court miscalculated the deadline by relying on a wrong delivery receipt, violating the right to a fair trial. The Constitutional Court found the Supreme Court's error evident and violated the right to a fair trial.
I. ÚS 733/01
Constitutional Court annuls criminal verdicts for omitting evidence and violating fair trial rights under the Charter.
III. ÚS 569/03
Constitutional Court annuls Supreme Court decision for violating constitutional rights due to unproven evidence exclusion.
IV. ÚS 570/03
Constitutional Court dismisses appeal claiming unfair trial due to ignored evidence requests and judge recusal issues.
II. ÚS 418/03
Constitutional Court quashes criminal verdicts due to insufficient reasoning on evidence evaluation violating fair trial rights.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 22. dubna 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele J. R., zastoupeného Mgr. Markem Landsmannem, advokátem se sídlem nám. Republiky 53, 530 02 Pardubice, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 6. ledna 2009 č. j. 13 To 474/2008-240 a rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 21. října 2008 č. j. 22 T 144/2008-219, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů (vydaných v jeho trestní věci) s tvrzením, že jimi byl dotčen v ústavně zaručeném základním právu na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).

Namítané porušení tohoto práva spatřoval v nepřiléhavém hodnocení důkazů, a dále v nevyhovění jeho důkaznímu návrhu, majícímu v důsledku kritizovaného přístupu soudů dle přesvědčení stěžovatele povahu opomenutého důkazu ve smyslu ustálené judikatury Ústavního soudu.

Stěžovatel v této souvislosti poukázal na to, že opakovaně žádal, aby v jeho trestní věci byli vyslechnuti svědci, tj. jím označené osoby nalézající se v rozhodné době spolu s ním ve výkonu trestu odnětí svobody, přičemž tomuto návrhu nebylo vyhověno; má za to, že s odůvodněním v intencích ústavním pořádkem zaručených kautel naprosto nedostatečným. Takto jednak soudu nalézacímu vytýká, že v jeho rozsudku je stran poukazovaného důkazního návrhu uvedenou pouze, že "...výpovědi svědků - spoluodsouzených tak, jak navrhl obžalovaný, soud nehodnotí jako důkazy, které by mohly významně přispět k objasnění věci", jednak soudu odvolacímu, že ve svém usnesení se s tímto důkazním návrhem údajně vypořádal toliko konstatováním "ani podle názoru krajského soudu není nutné dokazování doplňovat".

Uvedené výhrady stěžovatel kvalifikuje jako ústavně nepřípustný zásah do svých práv, pro jehož odstranění navrhl, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí obecných soudů zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Z dnes již ustálené judikatury se podává, že Ústavní soud se necítí být z důvodu ex constitutione daných mezemi ústavněprávního přezkumu [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR] oprávněn (pohledem "další odvolací instance") přehodnocovat obecnými soudy učiněné hodnocení ve věci provedených důkazů. Do těchto myšlenkových operací, resp. jejich konečného výsledku v podobě od nich odvislého konkrétního rozhodnutí ingeruje pouze potud, pokud zjistí extrémní exces při realizaci důkazního procesu, spočívající v racionálně neobhajitelném úsudku těchto orgánů o relaci mezi provedenými důkazy a z nich vyvozenými skutkovými zjištěními (srov. kupř. nálezy ve věcech

sp. zn. III. ÚS 84/94

,

III. ÚS 166/95

,

II. ÚS 182/02

,

II. ÚS 539/02

,

I. ÚS 585/04

,

II. ÚS 566/06

a další). Tento případ ve věci stěžovatele shledán nebyl; ba naopak skutkové závěry obecnými soudy učiněné (ohledně jeho jednání) jsou v rámci vázanosti pravidly logiky řádně odůvodněny, mají kontextuální přesvědčivost a nevykazují mezery. Uvedené konsekvence ve skutkové oblasti možno posléze přiměřeně vztáhnout i k nevyhovění důkaznímu návrhu výslechem navržených svědků. Rozhodovací důvody obecných soudů jsou (v kontextuálním souhrnu nahlíženo) pod aspektem ústavně zaručených kautel podloženy akceptovatelným argumentem, dle něhož za jimi popsaného důkazního stavu tvrzení, k jehož vyvrácení byl tento důkaz navrhován, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností (s praktickou jistotou) ověřeno (srov. nálezy

sp. zn. I. ÚS 733/01

,

III. ÚS 569/03

,

IV. ÚS 570/03

,

II. ÚS 418/03

) a takto je lze považovat za ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování ve smyslu čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR.

Vycházeje z tohoto posouzení stížnostních námitek Ústavní soud stížnost pro zjevnou neopodstatněnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. dubna 2009

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu