Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 480/09 ECLI:CZ:US:2009:4.US.480.09.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding procedural fairness in a minor debt case.

Numero d'incarto IV.ÚS 480/09
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a debtor against a district court's dismissal of her request to extend the deadline for filing an objection to a payment order. The applicant argued that general courts failed to properly evaluate her medical report regarding her inability to send postal documents due to decompensation. The court ruled that general courts are not bound to replace their factual and legal assessments and that the complaint was clearly unfounded given the minor amount involved.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Zákon o Ústavním soudu; Listina základních práv a svobod: Ústavní soud nezasahuje do rozhodování obecných soudů, pokud nejsou porušena základní lidská práva, a v malých částkách jsou ústavní stížnosti zjevně neopodstatněné.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint procedural fairness payment order medical evidence minor amount judicial review constitutional court

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court
Charter of Fundamental Rights and Freedoms, Article 36, Paragraph 1
Constitution of the Czech Republic, Article 81
Constitution of the Czech Republic, Article 83
Constitution of the Czech Republic, Article 87, Paragraph 1, Letter d)

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky V. T., zastoupené Mgr. Janem Cimbůrkem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Bořetíně 73, směřující proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 7 Co 2707/2008-25 ze dne 8. prosince 2008 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a po včasném odstranění vad splňujícím i další podmínky podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka s odkazem na porušení jejího práva na spravedlivý proces vyplývajícího z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti, z přiložených příloh a ze spisu Okresního soudu v Jindřichově Hradci sp. zn. 18 Ro 37/2008 Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Jindřichově Hradci uložil stěžovatelce platebním rozkazem č. j. 18 Ro 37/2008-6 ze dne 25. ledna 2008 (dále jen "platební rozkaz") zaplatit žalobkyni Kooperativa pojišťovna, a.s. Vienna Insurance Group (dále jen "žalobkyně") částku 634,- Kč se specifikovaným příslušenstvím a náhradu nákladů řízení ve výši 6.669,- Kč. Stěžovatelka proti platebnímu rozkazu nepodala včas odpor a ten dne 23. února 2008 nabyl právní moci. Dne 1. října 2008 požádala stěžovatelka o prominutí zmeškání lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu a o přiznání odkladného účinku tohoto návrhu. Okresní soud v Jindřichově Hradci usnesením č. j. 18 Ro 37/2008-10 ze dne 5. listopadu 2008 návrh stěžovatelky na prominutí zmeškání lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu zamítl a návrhu na prominutí zmeškání lhůty odkladný účinek nepřiznal. K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví citovaným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že soudy obou stupňů vyslovily bez dalšího závěr, že ze stěžovatelkou předložené lékařské zprávy nelze s určitostí dovodit, že právě v době, kdy běžela lhůta k podání odporu, byl zdravotní stav stěžovatelky dekompenzován s nutností klidového režimu, co tento klidový režim znamená a zda vylučuje např. podat písemnost na poštu. V tom spatřuje pochybení obecných soudů, neboť podle stěžovatelky v hodnocení lékařské zprávy nepostupovaly správně, když nemají dostatek odborných znalostí a informací. Buď měly obecné soudy lékařskou zprávu hodnotit po vyjádření odborníka, nebo si měly vyžádat její doplnění lékařem, který ji vystavil. To však neučinily. V důsledcích popsaného postupu obecných soudů spatřuje stěžovatelka porušení svého práva na spravedlivý proces.

Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelkou předložená tvrzení, přezkoumal ústavní stížností napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81 a čl. 91 Ústavy), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR]. Postup v soudním řízení, včetně provádění a hodnocení důkazů, je záležitostí obecných soudů. Tomu odpovídá i dosavadní judikatura Ústavního soudu, podle níž není jeho úkolem nahrazovat hodnocení obecných soudů, tj. skutkové a právní posouzení věci, svým vlastním. Úkolem Ústavního soudu není zabývat se porušením "běžných" práv fyzických nebo právnických osob, chráněných "běžnými" zákony, pokud porušení některé z norem jednoduchého práva v důsledku svévole anebo v důsledku aplikace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, nezakládá porušení základního práva nebo svobody.

V posuzovaném případě Ústavní soud žádný z předpokladů pro svůj kasační zásah neshledal. Podle přesvědčení Ústavního soudu Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví citovaným rozhodnutím rozhodl v souladu se zákony i principy zakotvenými v Listině. Své rozhodnutí logicky, srozumitelně a dostatečně odůvodnil. Nelze přehlédnout též skutečnost, že předmětem řízení u obecných soudů byla částka 634,- Kč, kterou lze označit za naprosto bagatelní. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi (viz např. usnesení

sp. zn. III. ÚS 602/05

,

sp. zn. III. ÚS 748/07

,

sp. zn. I. ÚS 931/08

,

sp. zn. IV. ÚS 697/09

a další) přitom dal již v minulosti najevo, že v takových případech (s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí, za něž však v záhlaví citované rozhodnutí rozhodně považovat nelze) je úspěšnost ústavní stížnosti pro její zjevnou neopodstatněnost vyloučena.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. dubna 2009

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu