Constitutional complaint dismissed for filing outside the strict 60-day statutory deadline. The court ruled the time limit is absolute and cannot be extended. The complaint was filed to the wrong court, missing the deadline entirely.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by the applicant against lower court decisions. The applicant argued a violation of fundamental rights, but the Court found the filing occurred outside the mandatory 60-day period required by law. The Court determined that submitting the complaint to a regular court does not reset this deadline, which remains absolute and non-extendable.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu: The 60-day deadline for filing a constitutional complaint is absolute and cannot be extended or cured by filing the complaint with a regular court instead of the Constitutional Court.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. L. M., zastoupeného JUDr. Pavlem Jařabáčem, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Ostrava - Moravská Ostrava, Puchmajerova 7, proti usnesení Okresního soudu Ostrava ze dne 13. března 2001 č. j. 91 E 1993/99-20, usnesení Krajského soudu Ostrava ze dne 29. srpna 2003 č. j. 10 Co 54/2003-39 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2005 č. j. 20 Cdo 108/2005-77, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou dne 6. ledna 2006 u Okresního soudu v Ostravě, se stěžovatel podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů pro tvrzené porušení ústavního práva podle čl. 4 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv svobod.
Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Ústavní soud z podané ústavní stížnosti zjišťuje, že stěžovatel doručil ústavní stížnost dne 6. ledna 2006 k Okresnímu soudu v Ostravě. Označený okresní soud dopisem ze dne 25. března 2009 postoupil předmětnou ústavní stížnost Ústavnímu soudu a Ústavnímu soudu byla ústavní stížnost doručena dne 31. března 2009. V čl. 1 ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že poslední rozhodnutí ve věci, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2005 č. j. 20 Cdo 108/2005-77, bylo stěžovateli doručeno dne 7. listopadu 2005.
Stěžovatel by mohl docílit přezkumu napadených rozhodnutí Ústavním soudem jedině v případě, že by svou ústavní stížnost u Ústavního soudu podal v 60 denní lhůtě počítané od doručení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2005 č. j. 20 Cdo 108/2005-77, resp. že by v této lhůtě byla ústavní stížnost postoupena Ústavnímu soudu obecným soudem. Podání ústavní stížnosti jinému soudu než soudu Ústavnímu totiž nemá za následek zahájení řízení před Ústavním soudem (srov. ustanovení § 34 a § 27 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Zatímco v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení je podáním návrhu kterémukoli soudu zásadně zachována lhůta, přičemž další postup je dán možností vyslovení místní či věcné nepříslušnosti a postoupením věci, Ústavní soud není součástí systému obecných soudů; jeho posláním je kontrola ústavnosti a řízení před ním je řízením odděleným od řízení před obecnými soudy. Proto zachování lhůty dle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je dáno pouze podáním ústavní stížnosti v této lhůtě Ústavnímu soudu a nikoli jinému státnímu orgánu.
V posuzovaném případě ústavní stížnost byla dne 6. ledna 2006 doručena k Okresnímu soudu v Ostravě, který ji předal k poštovní přepravě dne 30. března 2009 a Ústavnímu soudu pak byla doručena dne 31. března 2009, tedy zcela evidentně po uplynutí 60 denní lhůty určené pro její podání.
Výše uvedená lhůta 60 dnů k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty zákon neumožňuje jakkoliv zhojit.
Soudkyni zpravodajce proto nezbylo, než ústavní stížnost stěžovatele odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. dubna 2009
Vlasta Formánková
soudkyně zpravodajka