Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 31/09 ECLI:CZ:US:2009:1.US.31.09.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed as inadmissible because it challenges a non-final ruling on bankruptcy proceedings.

Numero d'incarto I.ÚS 31/09
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Inammissibile (Inadmissible)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by V. Z. against rulings from the Regional Court in Ostrava and the Supreme Court in Olomouc. The applicant argued that the courts violated his fundamental rights by halting bankruptcy proceedings due to unpaid fees, leaving him without a path to debt relief. The court rejected the complaint as inadmissible because it targeted a non-final decision that merely returned the case to the first instance, violating the principle of exhaustion of procedural remedies.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if it is directed against a non-final decision that has not yet concluded the proceedings, as the remedy is not yet exhausted.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint inadmissibility non-final decision challenge exhaustion of remedies principle bankruptcy proceedings suspension fundamental rights protection

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
Proto ji soudce zpravodaj odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
čl. 83 Ústavy
Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu čl.
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy
83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov.
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
též § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu")].

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. Z., zastoupeného JUDr. Petrem Dutkem, advokátem se sídlem Přerov, Blahoslavova 2, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 2. 2008, sp. zn. KSOS 8 INS 91/2008, a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 9. 2008, čj. 1 VSOL 20/2008 - A - 40, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 5. 1. 2009 a doplněnou podáním ze dne 18. 2. 2009 stěžovatel navrhl zrušení shora označených usnesení, neboť má za to, že jimi obecné soudy porušily jeho základní právo garantované v čl. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Stěžovatel uvedl, že podal ke Krajskému soudu v Ostravě návrh na zahájení insolvenčního řízení a povolení oddlužení. Krajský soud řízení zastavil z důvodu nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Olomouci napadeným usnesením tak, že řízení v insolvenční věci se nezastavuje. Stěžovatel tvrdí, že soudy svým postupem porušily "základní právo na rovnost a důstojnost v právech", neboť se jako fyzická osoba ocitl v bezvýchodné situaci, kdy nemá možnost řešit svůj úpadek oddlužením, neboť závazky vůči jeho věřitelům vznikly zejména z jeho podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že již nepodniká, nemůže řešit svůj úpadek formou konkursu.

Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu")].

Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti a předpoklady pro její meritorní projednání, stanovené zákonem o Ústavním soudu. Po prostudování ústavní stížnosti a připojených rozhodnutí dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná podle § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Směřuje totiž proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 9. 2008, čj. 1 VSOL 20/2008 - A - 40, kterým řízení v dané věci nebylo ukončeno. Ve výroku tohoto usnesení totiž zmíněný odvolací soud rozhodl, že "řízení se nezastavuje", takže se jím věc vrátila do stadia řízení před soudem prvního stupně. Ústavní stížnost má totiž pouze subsidiární povahu a slouží jako prostředek nápravy eventuálního porušení základních práv a svobod až v případě vyčerpání všech ostatních procesních prostředků k ochraně práv stěžovatele.

Z uvedených důvodů Ústavní soud uzavírá, že tato ústavní stížnost je nepřípustná, ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Proto ji soudce zpravodaj odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. března 2009

František Duchoň

soudce Ústavního soudu