Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 2857/08 ECLI:CZ:US:2009:1.US.2857.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal as appeal deadline calculation based on deemed service date remains legally correct.

Numero d'incarto I.ÚS 2857/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by a dental practitioner against the Supreme Administrative Court's rejection of his cassation appeal for timeliness. The appellant argued that the court incorrectly applied the fiction of service under § 46(6) of the Civil Procedure Code, claiming he was not present on the delivery date while working in Braunau, Austria, and only picked up the document on May 21. The court ruled that even if the actual pickup date determined the deadline start, the appeal filed on June 5 would still be late, rendering the original decision legally sound regardless of the service fiction.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 46 odst. 6 o. s. ř.; § 106 odst. 2 s. ř. s.; The deadline for filing a cassation appeal is calculated based on the day of deemed service, and even if actual receipt were used, the appeal remains untimely.

Parole chiave

Generato dall'IA
deemed service fiction cassation appeal deadline Civil Procedure Code timeliness of appeal Constitutional Court service of process procedural deadline calculation

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 46 odst. 6 o. s. ř.
Vytýká mu, že nesprávně vychází z fikce doručení podle § 46 odst. 6 o. s. ř., čímž bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces.
§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 s.
§ 120 s. ř. s.
ve spojení s § 120 s. ř. s.
§ 106 odst. 2 s. ř. s.
Kasační stížnost musí být podle § 106 odst. 2 s. ř. s. podána ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje.
§ 40 odst. 2 s. ř.
Podle § 40 odst. 2 s. ř. lhůta určená mj.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu"].

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Františka Duchoně a soudců Ivany Janů a Vojena Güttlera o ústavní stížnosti stěžovatele J. W. V., zastoupeného Mgr. Martinem Balíkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 15, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 8. 2008, čj. 7 As 37/2008-55, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení, takto

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel ústavní stížností brojí proti shora označenému usnesení, jímž Nejvyšší správní soud odmítl jeho kasační stížnost pro opožděnost. Vytýká mu, že nesprávně vychází z fikce doručení podle § 46 odst. 6 o. s. ř., čímž bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. Stěžovatel nebyl dne 6. 5. 2008 při doručování rozsudku Městského soudu v Praze zastižen; téhož dne bylo doručení zásilky oznámeno a na obálece je vyznačena úložní doba do 21. 5. 2008. Stěžovatel je rakouským občanem a je zaměstnán jako zubní lékař u Hornorakouské oblastní zdravotní pojišťovny; v době od 5. května od 6:45 hod do středy 21. května 2008 do 12:00 hod však vykonával službu v zubní ambulanci v Braunau. V místě doručení se proto nezdržoval v den, kdy nebyl zastižen, ani v následujících 14 dnech. Doručení rozsudku je proto podle § 46 odst. 6 neúčinné. Tyto skutečnosti dokládal i listinnými důkazy.

Z procesního spisu a z napadeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Ústavní soud zjistil následující skutečnosti:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2008, čj. 6 Ca 304/2006-33, byl stěžovateli doručován dne 6. 5. 2008; protože stěžovatel nebyl zastižen, byla písemnost téhož dne uložena a stěžovateli byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Zásilku si stěžovatel převzal dne 21. 5. 2008. Kasační stížnost proti uvedenému rozsudku podal stěžovatel k poštovní přepravě dne 5. 6. 2008.

Z uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dovodil, že vzhledem k tomu, že si stěžovatel zásilku v desetidenní lhůtě nevyzvedl, nastala dnem 16. 5. 2008 fikce doručení ve smyslu § 46 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. Dnem určujícím počátek lhůty k podání kasační stížnosti byl den, kdy nastala fikce doručení, tj. pátek 16. 5. 2008, a posledním dnem byl proto pátek 30. 5. 2008. Podání kasační stížnost až dne 5. 6. 2008 je zjevně opožděné. Účinky doručení přitom dle Nejvyššího správního soudu nelze spojovat s převzetím zásilky stěžovatelem dne 21. 5. 2008, neboť k němu došlo poté, co nastala fikce doručení. Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu"].

Kasační stížnost musí být podle § 106 odst. 2 s. ř. s. podána ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje. Podle § 40 odst. 2 s. ř. lhůta určená mj. podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Dnem určujícím počátek lhůty k podání kasační stížnosti je den doručení rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje; lhůta počíná běžet následujícího dne a skončí dnem, který se svým označením shoduje se dnem, kdy bylo rozhodnutí doručeno. Obdobný závěr - právě ve vztahu k § 106 odst. 2 s. ř. s. - vyslovil Ústavní soud již v usnesení

sp. zn. IV. ÚS 2043/07

: "Jestliže je lhůta určena na týdny, je rozhodný pro počítání nikoli začátek, ale konec lhůty. Lhůta k podání kasační stížnosti počne sice běžet dnem, který následuje po dni doručení rozsudku krajského soudu, avšak den, který určil počátek lhůty, je den doručení, takže konec lhůty se svým označením shoduje s označením dne doručení."

Z uvedeného vyplývá, že ústavní stížnost nemůže být důvodná, ani kdyby se stěžovateli podařilo prokázat pravdivost tvrzení v ní uvedených. I kdyby totiž za den určující počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti nebyl považován den 16. 5. 2008, ale až 21. 5. 2008, kdy si stěžovatel rozsudek městského soudu skutečně převzal, byla by jeho kasační stížnost stejně opožděná. Jak vyplývá ze shora uvedených pravidel počítání lhůt, pokud by za den určující počátek lhůty byla považována středa 21. 5. 2008, byla by posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti středa 4. 6. 2008; podal-li stěžovatel kasační stížnost k poštovní přepravě až dne 5. 6. 2008, stalo se tak - i v případě akceptace této varianty - již po uplynutí lhůty. Stěžovatel si uvedené skutečnosti byl patrně vědom, protože v kasační stížnosti nepravdivě tvrdí, že mu napadený rozsudek byl doručen dne 22. 5. 2008 (pak by poslední den lhůty připadal na 5. 6., kdy stěžovatel podal kasační stížnost), přestože písemnost fakticky převzal již den předtím.

Na základě toho Ústavní soud odmítl ústavní stížnost jako zjevně neopodstatěnou ve smyslu § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť i kdyby byla prokázána pravdivost stěžovatelových tvrzení (kterýžto závěr Ústavní soud nijak nepředjímá), stejně by bylo rozhodnutí o odmítnutí kasační stížnosti pro opožděnost správné.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 5. března 2009

František Duchoň

předseda senátu