Constitutional Court dismisses appeal claiming fair trial rights violated by repeated motion to retry denial.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint against lower court decisions denying a motion to retry. The applicant argued that general courts failed to address jurisdictional issues regarding his transport versus business activities, violating his right to a fair trial. The Court found the complaint inadmissible because the applicant had previously filed identical arguments in a rejected motion, rendering this new submission a mere repetition without new grounds.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 of the Act on the Constitutional Court; § 43 para. 2 lit. a) of the Act on the Constitutional Court: A constitutional complaint is rejected as clearly unfounded if the applicant repeats arguments already considered and rejected in previous proceedings without presenting new facts or legal grounds.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Vladimíra Kůrky a soudkyně Michaely Židlické v právní věci stěžovatele M. N., zastoupeného Mgr. Jitkou Hronovou, advokátkou se sídlem Husova 46, Jihlava, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 12 To 73/2008-19 ze dne 1. 9. 2008 a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočky v Táboře, č. j. Nt 161/2008-9 ze dne 22. 7. 2008, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I. Ústavnímu soudu byl dne 14. 10. 2008 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), doplněný přípisem z 1. 12. 2008, jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočky v Táboře (dále jen "krajský soud"), č. j. Nt 161/2008-9 ze dne 22. 7. 2008, jímž byl zamítnut jeho návrh na povolení obnovy řízení v trestní věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. 18 T 10/2003, a usnesení Vrchního soudu v Praze (dále jen "vrchní soud") č. j. 12 To 73/2008-19 ze dne 1. 9. 2008, kterým byla jeho stížnost proti usnesení krajského soudu jako nedůvodná zamítnuta.
Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že v důsledku nepovolení obnovy řízení bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť mu bylo znemožněno domáhat se stanoveným postupem svého práva u nestranného a nezávislého soudu. Stěžovatel uvedl, že obecné soudy nevěnovaly v řízení ve věci sp. zn. 18 T 10/2003 dostatečnou pozornost otázce rozdělení kompetencí obou jednatelů. Stěžovatel obstarával pouze záležitosti související s dopravou, nemohl být proto odsouzen za jednání, jež souviselo s obchodní činností společnosti. Za těchto okolností měly obecné soudy obnovu řízení povolit a jelikož tak neučinily, nezbylo stěžovateli než se za účelem ochrany svých práv obrátit na Ústavní soud.
II. Ústavní stížnost byla podána včas, byla přípustná a splňovala veškeré formální i obsahové náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu, bylo tedy možné přistoupit k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí. Poté, co tak Ústavní soud učinil, shledal, že ústavní stížnost není důvodná.
Krajský soud v odůvodnění usnesení č. j. Nt 161/2008-9 ze dne 22. 7. 2008 konstatoval, že se ze strany stěžovatele jednalo o opakovaný návrh, neboť tento založil svou argumentaci na shodných důvodech jako v předchozím návrhu na povolení obnovy řízení, který byl zamítnut usnesením č. j. 18 Nt 203/2007-42 ze dne 11. 12. 2007. Vrchní soud se v usnesení č. j. 12 To 73/2008-19 ze dne 1. 9. 2008 s tímto hodnocením ztotožnil.
Ze spisu krajského soudu sp. zn. 18 Nt 203/2007 a Nt 161/2008 Ústavní soud zjistil, že stěžovatel v návrhu na povolení obnovy řízení ze dne 28. 4. 2008, evidovaném pod sp. zn. Nt 161/2008, skutečně vznesl tytéž námitky, s nimiž se již obecné soudy vypořádaly v řízení vedeném pod sp. zn. 18 Nt 203/2007. Ústavní soud v této souvislosti rovněž podotýká, že usnesení krajského soudu č. j. 18 Nt 203/2007-42 ze dne 11. 12. 2007, jímž byl zamítnut předchozí návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení, a na něj navazující usnesení vrchního soudu č. j. 12 To 5/2008-52 ze dne 28. 1. 2008 přezkoumal v rámci řízení o ústavní stížnosti, kterou následně usnesením
sp. zn. IV. ÚS 411/08
ze dne 3. 6. 2008 jako zjevně neopodstatněnou odmítl. Dovodily-li obecné soudy za těchto okolností, že v projednávané věci nebyly splněny podmínky pro povolení obnovy řízení ve smyslu § 278 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, neboť podání stěžovatele bylo toliko opakováním jeho předchozího návrhu, nelze takovému závěru zhola nic vytknout.
Jelikož Ústavní soud nezjistil nic, co by svědčilo o porušení ústavně zaručených práv stěžovatele, odmítl ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. února 2009
Vlasta Formánková
předsedkyně senátu