Constitutional Court dismisses constitutional complaint and amendment request regarding general power of attorney rules.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint and the request to amend the Civil Procedure Code. The complainant, a lawyer, argued that the courts wrongly barred her from representing clients repeatedly in different matters, citing her professional status and lack of profit motive. The Court ruled that the complainant lacked standing to file the complaint as she was not a party to the proceedings and that no fundamental right exists to serve as a general power of attorney.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 87 odst. 1 písm. d) Ústavy; § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu: A person who is not a party to the proceedings cannot file a constitutional complaint, and there is no constitutional right to act as a general power of attorney.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů o ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. M. P., zastoupené JUDr. Miroslavem Jindrákem, advokátem se sídlem v Praze 10, Černokostelecká 33, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 10. 2008, čj. 19 Co 2101/2008-105, a usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 8. 2008, čj. 17 C 124/2008-88, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Českých Budějovických jako účastníků řízení, spojené s návrhem návrh na zrušení § 27 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. (občanského soudního řádu) ve slovech "anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně", takto:
Ústavní stížnost a návrh na zrušení § 27 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. (občanského soudního řádu) ve slovech "anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně" se odmítají.
Odůvodnění:
Stěžovatelka ústavní stížností brojila proti v záhlaví označeným usnesením obecných soudů, jimiž bylo vysloveno, že zastupování stěžovatelkou jako obecnou zmocněnkyní se nepřipouští, neboť opětovně vystupuje nejen jako zástupkyně žalovaného, ale i v dalších věcech. Nesouhlas s tímto závěrem stěžovatelka odůvodnila poukazem na fakt, že je "odborně fundovanou poradkyní Sdružení nájemníků ČR" v Českých Budějovicích (jehož je účastník řízení, jehož zastupovala, členem) a že provozuje občanskou poradnu a krizové centrum pro matku a dítě "Jihočeská RŮŽE". Ustanovení § 27 o. s. ř. má zabránit zneužití institutu obecných zmocněnců k soustavně výdělečné činnosti v oblasti poskytování právní pomoci. Stěžovatelka však zastupuje jako fundovaná poradkyně Sdružení nájemníků ČR a provozovatelka občanské poradny a za zastupování nebere žádnou odměnu. Napadenými rozhodnutími došlo k porušení základních lidských práv stěžovatelky a jejího klienta, jenž si přál, aby jej zastupovala právě stěžovatelka; konkrétně se jedná o práva upravená v preambuli Ústavy a jejím čl. 1 odst. 1, čl. 4, dále v čl. 1, čl. 3 odst. 1 a 3, čl. 4 odst. 3 a 4, čl. 10 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a v čl. 11 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Dále se stěžovatelka věnuje interpretaci § 27 o. s. ř., poukazuje na zkušenosti se zastupováním advokáty a rovněž na okolnosti případu, v němž jako obecná zmocněnkyně vystupovala. Na základě toho stěžovatelka navrhla zrušení uvedených usnesení a části § 27 odst. 2 o. s. ř. od slova "anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně".
Z přiložených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 11. 8. 2008, čj. 17 C 124/2008-88, ve výroku uvedeném pod bodem I. nepřipustil zastupování žalované E. E. obecnou zmocněnkyní Ing. I. V., a ve výroku pod bodem II. nepřipustil zastoupení žalovaného J. E. obecnou zmocněnkyní Ing. M. P. (stěžovatelkou). V odůvodnění konstatoval, že soudu je z úřední činnosti známo, že obě obecné zmocněnkyně vystupují jako zástupkyně v různých věcech (jež v odůvodnění uvedl) opětovně, což § 27 odst. 1 o. s. ř. nedovoluje. Žalovaní mají možnost zvolit si zástupcem pro toto řízení advokáta nebo jinou fyzickou osobu, která je způsobilá k řádnému zastupování.
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 8. 10. 2008, čj. 19 Co 2101/2008-105, změnil výrok pod bodem I. usnesení soudu I. stupně tak, že nepřipuštění zastoupení Ing. I. V. se nevyslovuje; ve výroku pod bodem II. ohledně nepřipuštění zastoupení stěžovatelkou prvoinstanční usnesení potvrdil. Odvolací soud poukázal na to, že postavení obou obecných zmocněnkyň je podstatně odlišné, neboť Ing. V. je dcerou žalovaných; nejde o opětovné zastupování v různých věcech, zastupuje-li pouze své rodiče (některého z nich) opakovaně proti společnosti A+U Design. Naproti tomu stěžovatelka zastupuje bezpochyby opětovně a rovněž v různých věcech, tj. ve věcech s různým předmětem řízení, jimž je společné pouze to, že šlo o řešení bytových problémů.
Ústavní soud obdobnou problematiku řešil kupř. již v usnesení ze dne 12. 4. 2005,
sp. zn. II. ÚS 143/05
, a nevidí jediný důvod, proč se od závěrů v tomto usnesení uvedených odchylovat. V uvedeném usnesení připomněl, že dle § 72 odst. zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, může ústavní stížnost podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.
Je zřejmé, že navrhovatelka nebyla účastnicí řízení před obecnými soudy, v němž byla vydána usnesení, s jejichž výroky nesouhlasí. V řízení byla pouze zmocněna účastníkem řízení, aby jej zastupovala jako obecná zmocněnkyně, což oba soudy nepřipustily. Navrhovatelka tedy není, jak plyne z citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu, osobou oprávněnou podat ústavní stížnost; ostatně z žádného z citovaných předpisů nebo úmluv týkajících se základních práv a svobod nevyplývá ani v nejmenším základní právo být obecným zmocněncem. Osobou oprávněnou k podání ústavní stížnosti by v této věci mohl být pouze účastník řízení, v němž bylo napadené rozhodnutí vydáno, tj. v tomto konkrétním případě J. E., který udělil stěžovatelce zmocnění k zastupování, ovšem jen za předpokladu, že by ústavní stížnost splňovala všechny náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu.
S ohledem na uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným. Stejný osud sdílí i návrh na zrušení uvedené části § 27 odst. 2 o. s. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 4. února 2009
Ivana Janů
soudce zpravodaj