Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 3084/08 ECLI:CZ:US:2009:3.US.3084.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal regarding procedural rights in a request to reopen a final civil judgment.

Numero d'incarto III.ÚS 3084/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaints filed by two individuals against lower court decisions denying their request to reopen a finalized civil case. The applicants argued that the courts violated their right to a fair process by failing to properly evaluate evidence of an alleged oral agreement. The court ruled that since the original case was already final, the constitutional court could not re-examine those judgments and found the lower courts had adequately reasoned their refusal to allow the reopening.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints regarding procedural rights in requests to reopen final judgments are inadmissible if the original judgments are already legally binding and the constitutional court lacks jurisdiction to re-examine them.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint reopening of proceedings final judgment fair trial rights procedural due process jurisdictional limitation oral agreement evidence

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 5. února 2009 v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. J. H. a 2. K. H., obou zastoupených JUDr. Bedri Tomáškem, advokátem v Kolíně IV., Politických vězňů 27, proti usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 23. 5. 2007 č. j. 10 C 23/2007-31, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2008 č. j. 30 Co 622/2007-67 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008 č. j. 28 Cdo 2930/2008-90, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností ze dne 15. 12. 2008 se stěžovatelé domáhali zrušení v záhlaví uvedených usnesení obecných soudů. Dle stěžovatelů bylo porušeno jejich právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy.

Z předložených kopií napadených rozhodnutí zjistil Ústavní soud tyto skutečnosti.

Stěžovatelé podali návrh na obnovu řízení ve věci Okresního soudu v Kolíně sp. zn. 8 C 457/2001. Tvrdili, že mezi nimi a žalobci byla uzavřena ústní dohoda, že smlouvy o smlouvě budoucí pozbudou platnosti pokud stěžovatelé nezískají úvěr. K prokázání svého tvrzení předložili další vyhotovení smluv s písemným vzkazem žalobců "Prosím ověřit podpisy a zaslat na mou adresu".

Okresní soud v Kolíně návrh na obnovu řízení napadeným usnesením zamítl, když neshledal splnění zákonných podmínek pro její povolení. Stěžovatelé podali odvolání. Se závěry prvostupňového soudu se zcela ztotožnil i Krajský soud v Praze a prvostupňové rozhodnutí potvrdil; závěry doplnil o další argumentaci ohledně tvrzení o existenci ústní dohody. Následné dovolání stěžovatelů Nejvyšší soud napadeným usnesením zamítl, když se ztotožnil se závěry odvolacího soudu.

V ústavní stížnosti stěžovatelé vznesli tytéž námitky jako v předchozím řízení o návrhu na povolení obnovy; částečně (stejně jako v řízení o povolení obnovy) uvedli i námitky, kterými projevili svůj nesouhlas s rozhodnutími nalézacích soudů ve věci sp. zn. 8 C 457/2001.

Po přezkumu napadených rozhodnutí dospěl Ústavní soud k závěru o zjevné neopodstatněnosti ústavní stížnosti.

V dané věci je podstatné, že ústavní stížnost se týká návrhu stěžovatelů na povolení obnovy řízení, resp. rozhodnutí obecných soudů o tomto návrhu. Jedná se tak o situaci, kdy již bylo v nalézacím řízení sp. zn. 8 C 457/2001 pravomocně rozhodnuto a Ústavní soud proto nemá důvod se vracet k přezkumu původních rozhodnutí, se kterými stěžovatelé částečně v ústavní stížnosti polemizují.

Pokud jde o námitku stěžovatelů o porušení jejich práva na spravedlivý proces v řízení o povolení obnovy, Ústavní soud jim přisvědčit nemůže. Z napadených rozhodnutí je zcela zřejmé, že soudy se řádně zabývaly důvody rozhodnutí soudů v nalézacím řízení sp. zn. 8 C 457/2001 (jejich podstatou) a v této souvislosti pak pečlivě posuzovaly, zda stěžovateli předložený důkaz odůvodňuje povolení obnovy řízení. Shodně dospěly k závěru, že tomu tak není. Tento závěr soudy řádně a srozumitelně odůvodnily; Ústavní soud proto odkazuje na napadená rozhodnutí (opakování argumentace obecných soudů by zde bylo nadbytečné). K tomu je třeba uvést, že odvolací a dovolací soud se zcela jasně také vyjádřily k (již samotnému) tvrzení stěžovatelů, které mělo být navrženým důkazem prokázáno. Uvedly, že tvrzení o existenci ústní dohody mohli a měli stěžovatelé vznést již v nalézacím řízení, což neučinili.

Vzhledem k tomu, že obecné soudy se námitkami (tvrzeními i předloženým důkazem) stěžovatelů řádně zabývaly a své závěry podrobně, srozumitelně a racionálně odůvodnily, postupoval Ústavní soud dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a ústavní stížnost odmítl, neboť neshledal porušení ústavně zaručených práv stěžovatelů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. února 2009

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu