Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 3000/08 ECLI:CZ:US:2009:3.US.3000.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal claiming unfair process and parental rights violation in child support case.

Numero d'incarto III.ÚS 3000/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the mother against the regional court's child support decision. The mother argued that the appellate court violated her right to a fair process by altering the first-instance ruling without allowing a further appeal and failed to adequately justify the increased support amount. The court ruled that the appellate court acted correctly under civil procedure law by updating facts after new income data was discovered and that the lack of a further appeal does not constitute a violation of fair process rights.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 220 odst. 1 občanského soudního řádu; § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: The appellate court may modify a first-instance judgment upon discovering new facts or correcting errors, and the absence of a further appeal remedy does not violate the right to a fair process.

Parole chiave

Generato dall'IA
child support modification appellate court powers fair process rights constitutional complaint dismissal parental rights violation

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 220 odst. 1 občanského soudního řádu
Odvolací soud postupoval v souladu s § 220 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož odvolací soud změní rozsudek, jestliže soud prvního stupně rozhodl nesprávně, ačkoliv správně zjistil skutkový stav [písm.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
Z výše uvedených důvodů senát Ústavního soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků rozhodl dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, tak, že ústavní stížnost odmítl pro její zjevnou neopodstatněnost.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 5. února 2009 v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky V. V., zastoupené JUDr. Ondřejem Veselým, advokátem v Písku, Hradební 134/II, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 9. 2008 č. j. 6 Co 1740/2008-41, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností ze dne 2. 12. 2008 se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 9. 2008 č. j. 6 Co 1740/2008-41. Stěžovatelka tvrdila, že tímto rozsudkem bylo porušeno právo dle čl. 32 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ("Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena.") a právo na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

Z napadeného rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Písku rozsudkem ze dne 28. 5. 2008 č. j. 1 P 75/2007-24 změnil předcházející rozsudek téhož soudu z 20. 12. 2006 tak, že od 1. 5. 2008 zvýšil povinnost otce platit výživné na nezletilou dceru z částky 3 000,- Kč na 4 600,- Kč měsíčně. Současně rozhodl o zaplacení dlužného výživného.

Otec podal odvolání a navrhl zvýšení výživného (toliko) na 3 600,- Kč měsíčně, svůj návrh odůvodňoval finanční situací jeho i stěžovatelky (matky) a srovnáním jejich výdajů. Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl rozsudkem ze dne 2. 9. 2008 č. j. 6 Co 1740/2008-41 tak, že prvostupňové rozhodnutí změnil a od 1. 9. 2008 zvýšil otci povinnost platit výživné na nezletilou dceru z částky 3 000,- Kč na 3 700,- Kč měsíčně.

V ústavní stížnosti stěžovatelka namítla, že již prvostupňový soud stanovil výživné otce pro nezletilou dceru na spodní hranici, když toto by se mělo ve vztahu k příjmu otce 23 000,- Kč pohybovat mezi 4 600,- až 5 750,- Kč měsíčně. Dle stěžovatelky odvolací soud své rozhodnutí odůvodnil pouze tvrzením, že prvostupňovým soudem stanovené výživné je nepřiměřeně vysoké a odpovídalo by mnohem vyššímu výdělku než jakého otec nezletilé dosahuje. Stěžovatelka má za to, že rozhodnutí odvolacího soudu neodpovídá možnostem a schopnostem povinného (otce) ani potřebám nezletilé. Porušení práva na spravedlivý proces (dále) spatřuje stěžovatelka v tom, že odvolací soud změnil prvostupňový rozsudek a stěžovatelka tak neměla možnost proti němu podat opravný prostředek.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud nemůže přisvědčit námitce stěžovatelky ohledně porušení jejího práva na spravedlivý proces nemožností podání opravného prostředku. Odvolací soud postupoval v souladu s § 220 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož odvolací soud změní rozsudek, jestliže soud prvního stupně rozhodl nesprávně, ačkoliv správně zjistil skutkový stav [písm. a)], nebo jestliže po doplnění nebo zopakování dokazování je skutkový stav věci zjištěn tak, že je možné o věci rozhodnout [písm. b)]. Odvolací soud, jak vyplývá z jeho rozsudku, doplnil dokazování o údaje o příjmech obou rodičů po květnu 2008 a následně přistoupil ke změně prvostupňového rozhodnutí, přičemž své závěry odůvodnil. Skutečnost, že stěžovatelce není zákonem umožněno podat další řádný či mimořádný opravný prostředek, ještě nepředstavuje zásah do ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces. Návrhem na zvýšení výživného pro nezletilou dceru se řádně zabývaly dvě instance obecného soudnictví, přičemž tato skutečnost samozřejmě do budoucna nevylučuje opětovné zvážení aplikace § 99 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině.

Ústavní soud rovněž nemůže přisvědčit námitce stěžovatelky o tom, že odvolací soud své rozhodnutí řádně neodůvodnil. V jeho rozsudku je jasně uvedeno, z jakého důvodu přiznal zvýšené výživné až od 1. 9. 2008 a nikoliv od 1. 5. 2008 (náklady spojené s dalším ročníkem základní školy). Ohledně výše zvýšeného výživného pak evidentně vycházel z (nikoliv dlouhé) doby, která uplynula od poslední úpravy výživného, zvážil zvýšení výdělků obou rodičů i určitou "finanční péči" otce o nezletilou mimo stanovené výživné. Současně přisvědčil zvýšeným potřebám nezletilé. Odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu považuje Ústavní soud za dostatečné, srozumitelné a racionální; libovůli zde neshledal. Ústavní soud je přitom orgánem ochrany ústavnosti, nikoliv další instancí obecného soudnictví, která by znovu přehodnocovala provedené důkazy a činila vlastní skutkové a právní závěry v rovině podústavního práva.

Z výše uvedených důvodů senát Ústavního soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků rozhodl dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, tak, že ústavní stížnost odmítl pro její zjevnou neopodstatněnost.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. února 2009

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu