Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 3178/08 ECLI:CZ:US:2009:3.US.3178.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses petitioners' request to annul health regulation provisions due to lack of standing under the Constitutional Court Act.

Numero d'incarto III.ÚS 3178/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the petitioners' request to annul specific provisions of the Health Care Act. Petitioners argued that these regulations violated fundamental rights and sought immediate judicial intervention without exhausting other remedies. The court ruled that the petitioners lacked the legal standing to file such a request because they had not first submitted a constitutional complaint as required by the Constitutional Court Act.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a), § 74 a § 64 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; A party may only request the annulment of a legal provision if they have first filed a constitutional complaint and are explicitly authorized by law to do so.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional standing annulment of law constitutional complaint health care regulation fundamental rights legal authorization procedural prerequisites

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
§ 74 zákona o Ústavním soudu
ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek § 74 zákona o Ústavním soudu [§ 72 odst.
§ 64 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 74 a § 64 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 43 odst. 2 písm. b) a odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 13. ledna 2009 v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatelů 1) Ing. J. M., CSc. a 2) J. S., zastoupených JUDr. Petrem Folprechtem, advokátem se sídlem v Praze 4, Michelská 81, o návrhu na zrušení části 40, čl. 64 zákona č. 261/2007 Sb., takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelé se svým podáním domáhali vydání usnesení, jímž by Ústavní soud "zakázal orgánům veřejné moci v pokračování v porušování práva stěžovatelů" a nálezu, kterým se "ruší příslušná ustanovení zákonů do 1 měsíce od zveřejnění nálezu" a "podle § 82 odst. 3 písm. b) zákona o Ústavním soudu se obnovuje stav platný před porušením práv a svobod stěžovatelů." Dále uvedli, že právní předpis obsahující ustanovení o regulačních poplatcích ve zdravotnictví, tj. část 40, čl. 64 zákona č. 261/2007 Sb. a následné změny považují za předpis, který porušuje Listinu základních práv a svobod, Evropskou sociální chartu i zákon o péči o zdraví lidu, a proto by měl být zrušen. Své podání také odůvodnili tím, že jim nejsou známy žádné jiné procesní prostředky, které by mohli k ochraně svého práva použít, a poněvadž se domnívají, že stížnost svým významem podstatně přesahuje jejich vlastní zájmy, žádají o rozhodnutí Ústavní soud.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Spolu s ústavní stížností může být podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, příp. se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis. K návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn mj. ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek § 74 zákona o Ústavním soudu [§ 72 odst. 1 písm. a), § 74 a § 64 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu návrhu bylo nepochybně zjištěno, že stěžovatelé nepodali v souladu s § 72 odst. 1 písm. a) výše cit. zákona ústavní stížnost, svým podáním se domáhají zrušení části právního předpisu. S ohledem na obsah § 74 a § 64 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, v němž je vymezen okruh osob oprávněných podat takový návrh, nutno konstatovat, že stěžovatelé jej podali jako osoby k tomu zjevně neoprávněné a proto bylo v souladu s § 43 odst. 2 písm. b) a odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozhodnuto tak, jak ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. ledna 2009

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu