Constitutional complaint dismissed because complainant was not a party to the criminal proceedings.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by L. L. against court decisions in a criminal trial involving G. L. The court determined that the complainant was not a party to the criminal proceedings where the contested decisions were issued. Consequently, the court ruled that the complainant lacked active standing to file the complaint under the relevant constitutional law.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the complainant was not a party to the proceedings in which the contested decision was made.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 7. ledna 2009 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení o ústavní stížnosti L. L., proti rozhodnutím Městského soudu v Brně sp. zn. 92 T 145/2006 a Krajského soudu v Brně sp. zn. 3 To 507/2007, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel svou ústavní stížností brojí, z důvodů ve stížnosti rozvedených, proti rozhodnutím obecných soudů v záhlaví označeným, vydaným v trestním řízení vedeném proti G. L.
Dříve, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je Ústavní soud povinen zkoumat, zda tato splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu). Zabýval se tak především otázkou, zda stěžovatel je osobou aktivně legitimovanou k podání této ústavní stížnosti, zjistil však, že tomu tak není.
Ústavní stížnost je oprávněna dle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.
Z citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu vyplývá, že ústavní stížnost není možno podat ve prospěch jiné osoby, eventuálně v zájmu ochrany veřejných zájmů (srov. např. usnesení ve věci
sp. zn. I. ÚS 74/99
, in Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 14, usnesení č. 34, s. 329 a násl.).
Jak je patrno z obsahu ústavní stížnosti, stěžovatel nebyl stranou trestního řízení, v němž byla shora označená rozhodnutí vydána. Nezbývá tak, než učinit závěr, že není osobou oprávněnou k podání této stížnosti.
Z uvedeného důvodu byla proto stížnost dle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnuta jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou, aniž by soud dále stěžovatele vyzýval k odstranění formálních vad jeho podání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. ledna 2009
Pavel Holländer
soudce zpravodaj