Constitutional Court dismisses constitutional complaint against general courts' decision on res judicata.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by partners against a general court's ruling on res judicata. The applicants argued that new claims regarding missing price terms in asset transfer agreements constituted a new case, but the lower courts correctly identified the matter as already decided. The court ruled that general courts are not subject to constitutional review unless their conclusions are in extreme contradiction with factual findings, which was not the case here.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court does not exercise general supervision over lower courts and dismisses complaints unless their legal conclusions are in extreme contradiction with established facts.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické ve věci navrhovatele P. R. a V. K., právně zastoupených advokátem Mgr. Petrem Martinů, Špitálka 33, Brno, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 9. 2007 č. j. 29 Odo 445/2006-75, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 8. 2005 č. j. 14 Cmo 98/2005-49 a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27.12. 2004 č. j. 13 Cm 194/2004-34, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I. Ústavnímu soudu byl dne 6. 12. 2007 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelé domáhali zrušení výše citovaných usnesení obecných soudů.
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
II. Stěžovatelé se žalobou ze dne 25. 2. 2004 domáhali před obecnými soudy vydání rozhodnutí, jímž by bylo určeno, že jsou společníky obchodní společnosti PEKAST, s. r. o., a žalovaný je povinen doručit rejstříkovému soudu návrh na zápis změny týkající se obou stěžovatelů.
Obecné soudy v ústavní stížností napadených rozhodnutích dospěly k závěru, že o stejném návrhu týchž žalobců již bylo v minulosti rozhodováno, a jedná se tak o věc rozhodnutou. S tímto právním názorem však stěžovatelé nesouhlasí a poukazují na skutečnost, že v novém návrhu vychází z nových tvrzení a skutečností. V předešlém soudním řízení, které se věnovalo otázce uzavření dohody o převodu majetkového podílu ve společnosti PEKAST, s. r. o., pominuly soudy zcela otázku určitosti takového právního úkonu. V nové žalobě vznesli stěžovatelé námitku, že zmíněné dohody o převodu majetkového podílu neobsahují žádné ujednání o ceně.
III. Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí orgánů státní moci z pohledu tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a konstatuje, že zásah do základních práv stěžovatelů neshledal.
Ústavní soud ve své ustálené judikatuře již mnohokrát vymezil rozsah svých pravomocí ve vztahu k obecné pravomoci soudů a konstatoval, že je vždy nutno vycházet z teze, podle níž není Ústavní soud součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu tedy vykonávat dohled či dozor nad rozhodovací činností obecných soudů a nelze jej tedy vnímat jako další odvolací orgán. Do pravomoci obecných soudů by byl Ústavní soud oprávněn zasáhnout jen v těch případech, kdyby jejich právní závěry byly v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními.
Z odůvodnění napadených rozhodnutí je zřejmé, že obecné soudy se námitkami stěžovatelů zabývaly a řádně odůvodnily své závěry o tom, že se jedná již o věc rozhodnutou. Ústavní soud tak odkazuje na odůvodnění napadených rozhodnutí s tím, že z ústavního hlediska není obecným soudům čeho vytknout.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud konstatuje, že neshledal existenci zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele a z toho důvodu ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. ledna 2009
Vlasta Formánková
předsedkyně senátu