Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 2581/08 ECLI:CZ:US:2008:3.US.2581.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal against three-day appeal deadline and invalidates related law amendment request.

Numero d'incarto III.ÚS 2581/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the petitioner's constitutional complaint challenging a three-day deadline for filing appeals in criminal proceedings. The petitioner argued that this short timeframe violated their right to defense due to severe health issues and lack of legal representation. The court found the complaint vague, noting the petitioner failed to specify which decisions were affected regarding defense rights and did not properly utilize prior appeal remedies.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 74 zákona č. 182/1993 Sb.; The Constitutional Court dismisses a constitutional complaint as clearly unfounded when the petitioner fails to substantiate specific constitutional violations or properly utilize existing appeal remedies.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal three-day appeal deadline right to defense violation access to court limitations accessory nature of law review

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Ústavní soud v dané věci porušení ústavně zaručených práv a svobod neshledal, proto postupoval dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítl.
§ 83 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 74 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 143 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu
16 T 72/2007 a o návrhu na zrušení § 143 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve slovech "do tří dnů", takto:

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 4. prosince 2008 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. P., zastoupeného Mgr. Ing. Alešem Boudou, advokátem v Trutnově 4, Horní Staré Město, Na Terase 401, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 7. 2008 č. j. 10 To 280/2008-184, usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 25. 6. 2008 sp. zn. 16 T 72/2007 a o návrhu na zrušení § 143 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve slovech "do tří dnů", takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Včas a řádně podanou ústavní stížností ze dne 9. 10. 2008 se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 7. 2008 č. j. 10 To 280/2008-184 a usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 25. 6. 2008 sp. zn. 16 T 72/2007. Dále se domáhal zrušení § 143 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve slovech "do tří dnů". Domáhal se rovněž toho, aby Ústavní soud vyslovil, že "odnětím práva stěžovatele na obhajobu a na právní pomoc a opakovaným zamítáním stěžovatelových stížností pro opožděnost byla porušena základní práva stěžovatele".

Stěžovatel má za to, že byly porušeny čl. 4 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Z předložených kopií napadených usnesení Ústavní soud zjistil, že stěžovateli byl pravomocně uložen peněžitý trest ve výši 10 000,- Kč. Stěžovatel podal žádost o upuštění od výkonu trestu. Okresní soud v Trutnově usnesením ze dne 25. 6. 2008 č. j. 16 T 72/2007-175 stěžovatelovu žádost zamítl, když neshledal splnění podmínek § 344 odst. 1 trestního řádu. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel stížnost, která byla usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 7. 2008 č. j. 10 To 280/2008-184 zamítnuta pro opožděnost (prvostupňové usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 27. 6. 2008, stěžovatel podal stížnost po třídenní lhůtě - 1. 7. 2008).

Stěžovatel proti rozhodnutí stížnostního soudu namítl, že mu bylo doručeno dne 14. 8. 2008 s vyznačenou doložkou právní moci dne 24. 7. 2008. Stěžovatel tvrdí, že právní moci mohlo rozhodnutí nabýt až dne 14. 8. 2008, tedy stěžovatel byl uveden v omyl.

Dále k druhostupňovému rozhodnutí namítl, že podal stížnost pouze jeden den po lhůtě, avšak lhůta tří dnů pro podání stížnosti je příliš krátká pro "náležité uvážení všech rozhodných okolností pro podání stížnosti a také uvedení jejích důvodů včetně vytýkaných vad a navrhovaných doplnění". To platí o to více, když stěžovatel "není schopen se sám hájit a nebyla mu ustanovena nutná (ani bezplatná) obhajoba", a "stěžovatel je omezen svou invaliditou a bolestmi na celém svém zdraví". Stěžovatel uvedl, že "nebyl schopen nedostatečně uváženou a málo odůvodněnou stížnost ani podat". Považuje třídenní lhůtu za zasahující do jeho práv.

V této souvislosti stěžovatel požaduje jak zrušení rozhodnutí stížnostního soudu, tak zrušení § 143 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve slovech "do tří dnů".

Proti prvostupňovému usnesení stěžovatel uvedl různá tvrzení o svých osobních a majetkových poměrech, kterými poukazuje na nesprávnost zamítnutí jeho žádosti o upuštění od výkonu trestu. Uvedl, že jeho majetkové poměry se podstatně zhoršily, k čemuž prvostupňový soud nepřihlédl.

K poslední ("vyslovovací") části petitu ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že "v předcházejících výše uvedených i jiných souvisejících soudních řízeních nebyla přiznána bezplatná obhajoba či obhajoba za sníženou odměnu", "povinnému měla být přiznána bezplatná obhajoba, v trestním řízení nutná obhajoba".

Stěžovatel rovněž poukázal na to, že souběžně s ústavní stížností podal žádost o navrácení lhůty a žádost o upuštění od výkonu zbytku peněžitého trestu a o povolení splátek.

Stěžovatel požádal o náhradu nákladů zastoupení před Ústavním soudem.

Dotazem u Okresního soudu v Trutnově Ústavní soud zjistil, že usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 25. 6. 2008 sp. zn. 16 T 72/2007 bylo stěžovateli doručeno dne 27. 6. 2008. Stěžovatel proti němu podal stížnost dne 1. 7. 2008.

Dále zjistil, že stěžovatel podal dne 25. 9. 2008 žádost o navrácení lhůty (k podání stížnosti) a téhož dne žádost o upuštění od výkonu zbytku peněžitého trestu a žádost o povolení splátek. Krajský soud v Hradci Králové rozhodl dne 30. 10. 2008 tak, že navrácení lhůty se nepovoluje. Dne 27. 11. 2008 rozhodl Okresní soud v Trutnově tak, že stěžovateli povolil splátky (zbytku) peněžitého trestu.

Ústavní soud dospěl k závěru o zjevné neopodstatněnosti ústavní stížnosti.

Proti rozhodnutí stížnostního soudu stěžovatel vznesl námitku uvedení v omyl vyznačením (dle něj nesprávné) doložky právní moci, a námitku příliš krátké lhůty pro podání stížnosti. Tato tvrzení, stejně jako jejich odůvodnění v ústavní stížnosti, jsou neopodstatněná; Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených práv stěžovatele.

Stěžovatel v ústavní stížnosti požadoval zrušení rozhodnutí stížnostního soudu. Není však zřejmé, v čem spatřuje spojitost mezi tvrzeným uvedením v omyl vyznačením (dle stěžovatele nesprávné) doložky právní moci a rozhodnutím stížnostního soudu o zamítnutí stížnosti stěžovatele pro opožděnost (tj. obsahem rozhodnutí). Pokud pak jde o samotnou námitku spočívající v tvrzení chybného vyznačení doložky právní moci, tato námitka nenašla odpovídající odraz v petitu (závěrečném návrhu) ústavní stížnosti; Ústavní soud přitom již opakovaně judikoval, že je vázán petitem ústavní stížnosti.

Stěžovatel namítl, že třídenní zákonná lhůta pro podání stížnosti je příliš krátká. Z tvrzení stěžovatele vyplývá, že má nějaké (nekonkretizované) zdravotní komplikace a neměl dostatek času si stížnost uvážit a odůvodnit ji; bez takového uvážení ji proto (ani) nepodal. Argumentace stěžovatele je zcela nedůvodná, přičemž v tomto světle se jeví i v následujících souvislostech: 1. Stěžovatel proti prvostupňovému rozhodnutí stížnost podal, a to o jeden den později. Dle stěžovatelových tvrzení je tedy třídenní lhůta zásahem do jeho práv, zatímco případná čtyřdenní lhůta by již (paradoxně) byla dostatečná, neboť v této lhůtě stěžovatel stihl stížnost podat, a to za stejných podmínek, které namítá v ústavní stížnosti (zdravotní stav a nedostatek času pro uvážení). 2. Stěžovatel zaslal Ústavnímu soudu mezi přílohami také usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 14. 8. 2007 sp. zn. 16 T 72/2007 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 10. 2007 sp. zn. 12 To 371/2007. Z nich je zřejmé, že v této věci stěžovatel stížnost proti prvostupňovému rozhodnutí ve třídenní lhůtě podat stihl. Rovněž z nich vyplývá, že již v té době stěžovatel pro účely rozhodování soudů argumentoval svým špatným zdravotním stavem. 3. Z ústavní stížnosti nevyplývá, že by se stěžovatel během třídenní lhůty dané pro stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 25. 6. 2008 sp. zn. 16 T 72/2007 nacházel v důsledku svého zdravotního stavu v nemocnici či jiném ústavu.

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal opodstatněnými stěžovatelovy námitky proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 7. 2008 sp. zn. 10 To 280/2008, nezabýval se již námitkami stěžovatele proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 25. 6. 2008 sp. zn. 16 T 72/2007. Stěžovatel řádně nevyužil možnosti podat stížnost (opravný prostředek), na základě kterého by se stížnostní soud mohl zabývat věcnými námitkami stěžovatele (tj. tvrzeními o podstatné změně majetkových poměrů stěžovatele).

Stěžovatel se dále domáhal vyslovení, že "odnětím práva stěžovatele na obhajobu a na právní pomoc a opakovaným zamítáním stěžovatelových stížností pro opožděnost byla porušena základní práva stěžovatele".

Tato část závěrečného návrhu, včetně souvisejících částí odůvodnění ústavní stížnosti, je obecná a vágní. K námitkám proti zamítnutí stížnosti pro opožděnost rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 7. 2008 č. j. 10 To 280/2008-184 se Ústavní soud vyjádřil již výše. Jiná rozhodnutí, kterými (údajně) byly zamítnuty stěžovatelovy stížnosti pro opožděnost, stěžovatel ústavní stížností nenapadl, resp. neuvedl, o která rozhodnutí by se mělo jednat. Stejně tak ústavní stížností nenapadl žádné rozhodnutí, kterým bylo rozhodováno o jeho právu na bezplatnou obhajobu. Neuvedl ani žádné konkrétní námitky, ze kterých by Ústavní soud mohl vycházet při posouzení tvrzeného porušení práva na obhajobu a právní pomoc.

Ústavní soud v dané věci porušení ústavně zaručených práv a svobod neshledal, proto postupoval dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítl.

Stěžovatel žádal o náhradu nákladů řízení před Ústavním soudem. Pro vyhovění žádosti však nebyly splněny podmínky § 83 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, neboť ústavní stížnost byla v celém rozsahu odmítnuta.

Současně s ústavní stížností stěžovatel podal návrh na zrušení ustanovení § 143 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve slovech "do tří dnů".

Z ustanovení § 74 zákona o Ústavním soudu vyplývá, že návrh na zrušení zákona či jiného právního předpisu má akcesorickou povahu, protože jej lze podat pouze spolu s ústavní stížností proti rozhodnutí orgánu veřejné moci, vydanému na základě aplikace napadeného právního předpisu či jeho části. Tento návrh tedy "sdílí osud" ústavní stížnosti. Byla-li ústavní stížnost odmítnuta, musí se toto rozhodnutí promítnout i do návrhu podaného dle § 74 zákona o Ústavním soudu. Nelze totiž požadovat zrušení zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení jen proto, že jeho aplikace byla v neprospěch stěžovatele, aniž by zasáhla do jeho ústavně zaručených práv a svobod.

Závěrem Ústavní soud konstatuje, že v dané věci se jeví zastoupení advokátem jako formální, když obsah ústavní stížnosti neodpovídá očekávání kladenému na odborné právní zastoupení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. prosince 2008

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu