Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 2714/08 ECLI:CZ:US:2008:1.US.2714.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint against police and prosecutor decisions to initiate criminal proceedings for drug offenses.

Numero d'incarto I.ÚS 2714/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint challenging the prosecutor's decision to initiate criminal proceedings and the police's decision to start an investigation. The applicant argued that the prosecutor acted too quickly without waiting for a defense lawyer and that the decision lacked sufficient detail regarding THC levels. The court ruled that the Constitutional Court cannot intervene in preparatory stages of criminal proceedings except in extreme cases, leaving the applicant with other procedural remedies.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.; The Constitutional Court does not review decisions to initiate criminal proceedings in the preparatory stage unless they constitute extreme excesses, as such intervention is generally inadmissible.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal preparatory criminal proceedings initiation of prosecution procedural remedies exhaustion drug offense investigation defense lawyer selection constitutional review limits

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
V návaznosti na výše uvedené Ústavní soud návrh stěžovatele, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod
2 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl.
čl. 6 odst. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
§ 160 odst. 1 trestního řádu
Tímto usnesením bylo, podle § 160 odst. 1 trestního řádu (dále jen "TrŘ"), zahájeno trestní stíhání stěžovatele pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst.
§ 187 odst. 1 trestního zákona
1 trestního řádu (dále jen "TrŘ"), zahájeno trestní stíhání stěžovatele pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 trestního zákona (dále jen "TrZ").

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. C., zastoupeného Mgr. Tomášem Cimbotou, advokátem se sídlem Olomouc, Horní náměstí 365/7, proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále ze dne 5. 9. 2008, sp. zn. 1 ZT 427/2008, usnesení Policie ČR, Okresního ředitelství, Služby kriminální policie a vyšetřování, v Bruntále ze dne 26. 8. 2008, čj. ORBR-1794-19/TČ-2008-04, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Svou ústavní stížností se V. C. (dále jen "stěžovatel") domáhal zrušení uvedených usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále (dále též "státní zástupce") a Policie ČR, Okresního ředitelství, Služby kriminální policie a vyšetřování, v Bruntále (dále též "policejní orgán") pro porušení čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

Uvedeným usnesením státní zástupkyně zamítla stížnost stěžovatele proti shora označenému usnesení policejního orgánu. Tímto usnesením bylo, podle § 160 odst. 1 trestního řádu (dále jen "TrŘ"), zahájeno trestní stíhání stěžovatele pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 trestního zákona (dále jen "TrZ"). Uvedený trestný čin měl stěžovatel spáchat tím (zkráceně uvedeno), že vypěstoval 40 rostlin konopí setého za účelem jejich zpracování (výrobu) v psychotropní látku, určenou pro vlastní potřebu a potřeby své manželky.

Stěžovatel popsal skutkový stav a tvrdil, že k porušení jeho ústavně zaručených práv došlo tím, že státní zástupkyně rozhodla o podané stížnosti nezvykle brzy a nevyčkala jím určených třicet dnů, než si zvolí obhájce, který by blanketně podanou stížnost řádně odůvodnil. Tímto postupem mu byla odňata možnost uplatnit své právo zvolit si obhájce. Navíc, usnesení o zahájení trestního stíhání neobsahuje množství THC v zajištěných rostlinách.

Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí a shledal, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Z dnes již ustálené a dostatečně stabilizované judikatury se podává, že ingerenci do rozhodování orgánů činných v trestním řízení v přípravném řízení Ústavní soud považuje, snad s výjimkou zcela mimořádné situace, tj. zejména v kontextu se současným zásahem do osobní svobody jednotlivce, za zcela nepřípustnou, případně přinejmenším za nežádoucí [srov. nález ve věci

sp. zn. III. ÚS 62/95

, obdobně např. usnesení ve věcech

sp. zn. IV. ÚS 316/99

,

I. ÚS 486/01

,

IV. ÚS 213/03

,

IV. ÚS 262/03

a další].

Možnost zásahu Ústavního soudu do přípravného řízení je tedy v těchto souvislostech nutno vykládat přísně restriktivním způsobem. Ústavní soud se takto cítí být povolán korigovat pouze nejextrémnější excesy. Jeho kasační intervence má své místo pouze v případech, kdy se postup orgánů činných v trestním řízení zcela vymyká ústavnímu, resp. zákonnému procesně právnímu rámci a jím založené vady, případně jejich důsledky nelze v soustavě orgánů činných v trestním řízení, zejména obecných soudů, již nikterak odstranit.

Pokud Ústavní soud v daném směru v minulosti ojediněle vykročil ze své dnes již dostatečně ustálené judikatury, učinil tak v situaci, kdy na (v řádně odůvodněné stížnosti do usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání uvedené) konkretizované, a nikoli také zcela bezvýznamné, námitky stěžovatele reagovalo státní zastupitelství apodiktickým a v podstatě nic neříkajícím závěrem, podle něhož byl stěžovatelem napadený postup "shledán zcela oprávněným", aniž by bylo možno alespoň usoudit na rozhodovací důvody, které k takovému rozhodnutí okresní státní zastupitelství vedly (srov. nález ve věci

sp. zn. III. ÚS 511/02

; usnesení ve věci

sp. zn. III. ÚS 554/03

). Vlastní usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání nicméně ani tehdy Ústavní soud věcně jakkoli nepřezkoumával.

Z tohoto pohledu lze konstatovat, že ústavní stížností napadené usnesení státní zástupkyně není tím rozhodnutím, které by, vzhledem ke svému obsahu, vyžadovalo ingerenci Ústavního soudu do rozhodování orgánů činných v trestním řízení v přípravném řízení. Jinými slovy, nejedná se o rozhodnutí zakládající důvody kasace ze strany Ústavního soudu v intencích výše označené judikatury. Státní zástupkyně v rozsahu nezbytném, nicméně relativně dostatečně konkrétním a v dané fázi řízení sluší se zdůraznit akceptovatelným způsobem, reagovala na neodůvodněnou stížnost stěžovatele. Z odůvodnění předmětného usnesení vyplývá, že státní zástupkyně po přezkoumání postupu policejního orgánu a spisového materiálu dospěla k závěru, že usnesení o zahájení trestního stíhání bylo vydáno v souladu s podmínkami uvedenými v ustanovení § 160 odst. 1 TrŘ. Současně uvedla, že s ohledem na stav dokazování a důkazní situaci (mj. i množství THC v zajištěných rostlinách) v dané fázi řízení, je důvodné konstatovat existenci kvalifikovaného podezření skutkově a právně popsaného v rozhodnutí policejního orgánu. Státní zástupkyně postupovala v souladu se svými povinnostmi a o podané stížnosti rozhodla bez zbytečných průtahů, aniž by byla nucena vyčkávat stěžovatelem stanovených nereálných třicet dnů než si zvolí obhájce, neboť se nejednalo o případ nutné obhajoby. Navíc, i v případě nutné obhajoby se ke zvolení obhájce stanovuje lhůta řádově v hodinách, případně několika málo dnů.

Jde-li konkrétně o zahájení trestního stíhání, resp. o usnesení o něm, jedná se o procesní rozhodnutí, které s sebou jistě nese pro dotčený subjekt nepříjemné následky, avšak nemá povahu rozhodnutí, jež s konečnou platností zasahuje do jeho práv a povinností, a které by byl Ústavní soud oprávněn věcně jakkoli přezkoumávat. Důvodnost obvinění je předmětem zkoumání v celém trestním řízení, přičemž obviněný má v jeho rámci k dispozici celou řadu právních prostředků, kterými může hájit svá práva, a (teprve) po jejich vyčerpání má možnost obrátit se na Ústavní soud.

Posuzováno v celkovém kontextu daného stadia trestního řízení nelze než uzavřít, že k porušení namítaných základních práv stěžovatele, chráněných ústavním pořádkem, nedošlo. Ve vztahu k tvrzenému porušení čl. 2 odst. 2 Listiny Ústavní soud pro úplnost dodává, že se jedná o ustanovení, vymezující, v návaznosti na čl. 1 Listiny, rámec vztahu jednotlivce a státu, nikoliv však jednotlivá práva, jejichž ochrany by se bylo možno domáhat v řízení o ústavní stížnosti ve smyslu čl. 87 písm. d) Ústavy ČR.

V návaznosti na výše uvedené Ústavní soud návrh stěžovatele, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. prosince 2008

Ivana Janů

předsedkyně I. senátu Ústavního soudu