Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 2935/08 ECLI:CZ:US:2008:2.US.2935.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to exhaustion of ordinary remedies.

Numero d'incarto II.ÚS 2935/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Inammissibile (Inadmissible)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint as procedurally inadmissible without a merits review. The applicant sought to overturn a decision by the Regional Court in Brno, which had ordered a retrial after the lower court had previously discontinued criminal proceedings against him. The court ruled that since ordinary courts, including the Supreme Court, would still decide the case, the principle of subsidiarity required the applicant to exhaust all available legal remedies first.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1, 3, 4 a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court must reject a constitutional complaint if the applicant has not exhausted all ordinary legal remedies provided by law, as the Court's jurisdiction is subsidiary to ordinary courts.

Parole chiave

Generato dall'IA
principle of subsidiarity exhaustion of remedies constitutional complaint inadmissibility ordinary courts jurisdiction procedural prerequisites

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 149 odst. 1 písm. b) tr. ř.
Z obsahu ústavní stížnosti vyplývá a ze shora uvedeného rozhodnutí vyplývá, že stížnostní soud zrušil podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 6.
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR
Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížnost dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR tvoří procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod.
§ 72 odst. 1, 3, 4 a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Z ustanovení § 72 odst. 1, 3, 4 a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, lze vyvodit, že ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně práv, který je možno zásadně využít po vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje.
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
Vzhledem k výše uvedenému nezbylo soudci zpravodaji než ústavní stížnost stěžovatele mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout jako návrh nepřípustný dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 2. prosince 2008 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. D., právně zastoupeného JUDr. Aloisem Coufalíkem, advokátem se sídlem 763 26 Luhačovice, Masarykova 175, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 9. 2008 sp. zn. 5 To 50/2008, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 28. 11. 2008 se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného usnesení.

Z obsahu ústavní stížnosti vyplývá a ze shora uvedeného rozhodnutí vyplývá, že stížnostní soud zrušil podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 6. 5. 2008 sp. zn. 61 T 16/2007 a tomuto soudu uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl. To vše za situace, kdy Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, zastavil trestní stíhání stěžovatele.

Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížnost dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR tvoří procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod. Z ustanovení § 72 odst. 1, 3, 4 a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, lze vyvodit, že ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně práv, který je možno zásadně využít po vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje. Přímo v ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je vyjádřen formální obsah principu subsidiarity jako jednoho z atributu ústavní stížnosti, tedy že ústavní stížnost je nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení). Na druhé straně lze z principu subsidiarity vyvodit i jeho materiální obsah, který spočívá v samotné působnosti Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR), který poskytuje ochranu základním právům a svobodám jednotlivce teprve tehdy, pokud tato práva a svobody nebyly respektovány ostatními orgány veřejné moci. V subsidiaritě ústavní stížnosti se fakticky projevuje ústavní princip dělby moci mezi jednotlivými orgány veřejné moci.

Ze shora uvedeného je zřejmé, že ve věci budou rozhodovat znovu obecné soudy, a to jak soud nalézací tak soud odvolací, avšak především může rozhodovat i soud dovolací, tedy Nejvyšší soud, jehož funkcí je podávat v konečné instanci výklad podústavního práva a tak sjednocovat judikaturu nižších soudů. Pokud by Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost předtím, než o ní rozhodnou shora uvedené soudy, mohl by tak zasáhnout do jejich rozhodování a nedodržel by princip subsidiarity ústavní stížnosti, jak je shora uvedeno. Odmítnutím ústavní stížnosti nemůže být ovšem stěžovatel poškozen, poněvadž lhůta pro podání nové řádné ústavní stížnosti mu počne běžet teprve poté, co v jeho věci rozhodne soud, který bude rozhodovat o posledním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Vzhledem k výše uvedenému nezbylo soudci zpravodaji než ústavní stížnost stěžovatele mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout jako návrh nepřípustný dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. prosince 2008

Eliška Wagnerová

soudce zpravodaj